Turistické cíle v okolí obce Záblatí

Kostel postavený v I. polovině 15. století na místě starší svatyně (mistr Jaklík a jeho syn Václav) byl po částečném zřícení renesančně obnoven 1584–85 (V. Vogarelli). Současná podoba výsledkem regotizace, provedené 1894–97 podle Mockerova projektu Rudolfem Štěchem.

Raně barokní poutní kostel z let 1677-1678; sakristie z poloviny 18. století a krov jehlancovitého tvaru z poloviny 19. století. Osmiboká centrální stavba s menší obdélnou sakristií; kolem hřbitov s ohradní zdí se třemi branami a vestavěnou kaplí sv. Jana Nepomuckého. Cenný exteriér i interiér.

Kostel Nejsvětější Trojice v Neznašově postaven ve 14. stol. ve stylu cisterciácké gotiky a později přestavován. Dříve považován za stavbu z 18. stol., podle novějších poznatků chyba opravena. Kostel filiální ve farnosti Týn n. Vlt. s pravidelnými bohoslužbami.

Novogotický jednolodní kostel Panny Marie s hranolovou třípatrovou věží v západním průčelí. Nachází se v dominantní poloze na návrší nad vsí na jejím jihovýchodě. Byl postaven v roce 1903. Výklenková kaple sv. Vojtěcha v blízkosti kostela je datována do roku 1826. Kostel přístupný v době bohoslužeb.

Barokní kostel z let 1661–62 byl postaven původně jako špitální. Fara sem byla přenesena roku 1683. Součást areálu s budovou děkanství (severně) a bývalého špitálu, dnes kaplanky (jižně), kolem dvou nádvoří. Současná podoba je výsledkem úpravy podle projektu P. I. Bayera (1721).

Kostel sv. apoštolů Petra a Pavla románského původu z doby po r. 1150, barokně upraven v 18. stol. V presbytáři unikátně dochované románské fresky z doby stavby. Zeď okolního hřbitova lemována 108 jedinečnými kapličkami z let 1841-1854 s texty faráře Víta Cízy a malbami lidového malíře Fr. Mikuly.

Kostel byl postaven r. 1691 schwarzenberským architektem Giacomem Antoniem de Maggi. V l. 1748-1760 byl barokně přestavěn a v 19. století přistavěna západní předsíň. Je to barokní osmiboká centrála s představenou západní věží a obdélným presbytářem. V r. 2015 opraven. Přístupný v době bohoslužeb.

Pův. románský kostelík s apsidou z konce 11. stol., kolem r. 1270 přístavbou zvětšen na gotický kostel dnešního rozsahu. Regotizační úpravy ze 70. let 19. stol. V presbytáři a sakristii zachovány gotické fresky z pol. 14. stol. Zařízení novogotické. Místní farnost spravována děkanstvím v Protivíně.

Kostel byl založen ve 2. pol. 13. st. biskupem Tobiášem z Bechyně. V r.1569 byl zasvěcen sv. Jakubu Většímu. Na popud Marie Terezie v r. 1753 upraven na barokní. Na konci 18. st. ukončeno pohřbívání v jeho okolí, hřbitov byl zrušen začátkem 19. st. Pozůstatky jsou patrné u terasové zdi pod kostelem.

Jako náhrada staršího hřbitovního a špitálního kostela byl roku 1844 postaven klasicistní objekt, orientovaný k severu (arch. Josef Sandner). Dodnes se jihozápadně od něj nachází bývalý starý hřbitov, upravený na park.

Novogotický kostel postavil v rámci přestavby celé obce v souvislosti s romantickou úpravou zámku v letech 1844–47 knížecí stavitel Franz Beer. Rozlehlý objekt nahradil starší svatyni.

Románsko-gotický kostel z 1. poloviny 13. století je významný prvním doloženým užitím polygonálního závěru v jihočeském prostoru. Střídmá barokní úprava podle plánů Pavla Ignáce Bayera proběhla v letech 1717–1719. Kostel je obklopen funkčním hřbitovem s kamennou ohradní zdí.