Turistické cíle v okolí obce Kostelec

Kostel byl postaven r. 1691 schwarzenberským architektem Giacomem Antoniem de Maggi. V l. 1748-1760 byl barokně přestavěn a v 19. století přistavěna západní předsíň. Je to barokní osmiboká centrála s představenou západní věží a obdélným presbytářem. V r. 2015 opraven. Přístupný v době bohoslužeb.

Kostel byl založen ve 2. pol. 13. st. biskupem Tobiášem z Bechyně. V r.1569 byl zasvěcen sv. Jakubu Většímu. Na popud Marie Terezie v r. 1753 upraven na barokní. Na konci 18. st. ukončeno pohřbívání v jeho okolí, hřbitov byl zrušen začátkem 19. st. Pozůstatky jsou patrné u terasové zdi pod kostelem.

Novogotický kostel postavil v rámci přestavby celé obce v souvislosti s romantickou úpravou zámku v letech 1844–47 knížecí stavitel Franz Beer. Rozlehlý objekt nahradil starší svatyni.

Zachovalý raně gotický kostel z doby kolem r. 1300 (presbytář a portál na jižní straně lodi), upraven barokně na přelomu 17. a 18. stol. do dnešní podoby, věž přistavěna v r. 1879 (nahradila původní dřevěnou zvonici z r. 1694). Zařízení kostela rokokové z r. 1780. Přístupný při bohoslužbách.

Raně gotický kostel z doby kolem roku 1300. Na severní straně trojboce uzavřená sakristie se zajímavou sklípkovou klenbou z doby kolem roku 1500. Hlavní oltář je barokní, z počátku 18. století, obraz sv. Martina na něm je novodobý.

Kostel sv. Martina v Bošilci je gotického původu z konce 14. stol., opraven r. 1703 a r. 1836 doplněn o zděnou věž. Je kostele farním s pravidelnými bohoslužbami, od r. 1958 kulturní památkou a od r. 1990 součástí vesnické památkové rezervace.

Původně raně gotický kostel z konce 13. století, upravován v letech 1568 a 1635, barokně pak v 18. století. Jednolodní obdélný s třípatrovou věží se zvoničkou a pětiboce uzavřeným presbytářem. V roce 1993 odkryt cenný cyklus nástěnných maleb z poloviny 14. století v presbytáři. Památkově chráněn.

Kostel sv. Mikuláše v Nedvědicích je raně gotického původu z 13. stol., přestavěn pozdně goticky v 15. stol. a barokně koncem 18. stol. Je filiálním v římskokatolické farnosti Soběslav s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

V jádru románsko-gotický kostel z doby kolem r. 1260. Rozšířen ve 14. století, upravován v r. 1742, věž až z r. 1764. Dvoulodní stavba s pravoúhle zakončeným presbytářem. Sakristie na severní a předsíň na jižní straně. K západnímu průčelí v ose přistavěna hranolová věž. Přístupný při bohoslužbách.

Původně raně gotický kostel z poslední čtvrti 13. století; loď s presbytářem. Přestavěn barokně v 1. polovině 18. stol.; přistavěna věž a sakristie. Zbytky hodnotných nástěnných maleb v presbytáři. U něj hřbitov, obepnutý ohradní zdí s barokní bránou. U ní kamenný kříž z r. 1902. Památkově chráněný.

Původní románský kostel přestavěný v gotice, do nové stavby zakomponován jako sakristie a vyzdoben freskami. Další přestavba v baroku. Koncem 19.st. zbourán a vystavěn pseudorománský chrám. Románský kostelík začleněn do novostavby jako boční kaple.

Původně gotický kostel z 1. pol. 14. století (nejstarší záznam v pamětní knize fary k r. 1345). Upraven barokně a přistavěna průčelní věž (1719 -20 - arch. Pavel Ignác Bayer). V r. 1897 rozšířen a restaurován, pak ještě počátkem 21. stol. Přístupný při bohoslužbách.