Turistické cíle v okolí obce Křivoklát

Ostrovecký roubený Zímův mlýn na Zbirožském potoce, zvaný „klepáč“, byl postaven v 2. polovině 18. století. Celodřevěný vodní mlýn se šindelovou střechou je unikátní technickou památkou.

Palmový skleník u zámku Lány postaven Fürstenbergy v letech 1879-1881, rekonstruován v letech 1921-1923 Jože Plečnikem, renovován v letech 2013-2015 do Plečnikovy podoby, přístupný veřejnosti společně s parkem.

Pivovar zřízený v areálu kasáren z roku 1755. Navazuje na tradici vaření piva v Rakovníku sahající do 13. stol. Výroba přerušena v r. 1997 a opět obnovena v r. 2004.

Gotická Horní či Plzeňská brána na západní straně hlavního náměstí. Jde o hranolovou věž s mansardovou střechou se speciální (někdy nazývanou pavilónovou) nástavbou a věžičkou. Z ochozu výhled na město a okolí, muzejní expozice.

Barokní patrový zámek, poprvé zmiňovaný v r. 1615. V l. 1622–1623 koupil panství Vilém Vřesovec z Vřesovic. V r. 1667 získal Podmokly Morávek z Malesic. Podle přání hraběnky Marie Františky bylo panství Podmokly postoupeno v r. 1676 klášteru v Teplé.

Pomník byl vztyčen r. 1946 spolkem Baráčníků z Městečka na připomínku události z II. sv. války a ke cti člena čs. zahraniční armády, parašutisty Arnošta Mikše, který zde padl r. 1942 v přestřelce s hlídkujícími četníky, když šel na místo vyzvednout materiál, ukrytý výsadkovou skupinou.

Novogotický pomník s bustou knížete Karla Egona II. Fürstenberga od sochaře Emanuela Maxe nechali vybudovat v l. 1858-1860 úředníci a zaměstnanci křivoklátského panství. Pomník stojí na vyhlídce, odkud je nejkrásnější pohled na hrad Křivoklát.

Pozůstatky tvrze přestavěné na barokní sýpku viditelné od železniční trati Praha-Plzeň. Ve sklepě je poměrně dobře zachované původní přízemí tvrze a dveře mezi původními místnostmi mají kamenné hrotité ostění.

Gotická brána je pozůstatkem středověké fortifikace z počátku 14. století, dodnes si udržela gotický vzhled. Vstupovalo se do ní přímo z hradeb, které k ní i nyní od jihu přiléhají. Až 2 m silné zdi obsahují dvě klenuté místnůstky, dnes Výstavní síň Jiřího Jeníčka.

Mohutná branská věž na východním okraji hradeb města. Postavena 1516 (Jan Kameník), krov 1517 (Jakub Městecký). Restaurována podle projektu L. Láblera 1903 (E. Sochor).

Pozůstatky obranného hradiště bez trvalého osídlení pravděpodobně z halštatské doby (800-400 př. n. l. - název podle obce a archeologického naleziště Hallstatt v rakouské Solné komoře) s náznaky rozsáhlých valů. Místo bylo obýváno v pravěku, raném a vrcholném středověku.

Radnice v Berouně vznikla zřejmě počátkem 15. století z původní rychty. Četné přestavby zpravidla po požárech (v letech 1510, 1544, 1599, 1735 a 1781). Po r. 1850 soud, berní úřad, škola. Novobarokní přestavba v letech 1902–1903, nový zadní trakt v 90. letech 20. stol.