Turistické cíle v okolí obce Křivoklát

Kotýz byl osídlen od pravěku (nálezy břidlicových destiček s rytinami). Hradiště se stopami osídlení v pozdní době bronzové, době halštatské a v době hradištní. Z kterého období pochází fortifikace, nebylo dosud zjištěno.

Zámek byl vystavěn r. 1585 Janem mladším z Lobkovic na místě tvrze z 15. stol. a od r. 1594 byl využíván jako lovecký zámek. Na přelomu 17.–18.stol. byl přestavěn do dnešní podoby. V současnosti se zde konají zejména rockové koncerty atp.

Rozlehlý gotický hrad, původně lovecký hrad Přemyslovců, přestavěný na konci 15. stol. pro Vladislava Jagellonského. V 16. stol. vězení. R. 1643 vyhořel, na přelomu 19. a 20. stol. rekonstruován pro Fürstenberky.

Kamenný kříž pochází z r. 1834. Je umístěn na hranolovém podstavci kónického tvaru. Podstavec sestává z nižšího soklu a pokračuje hranolovým dříkem kónického tvaru a z římsové hlavice. Na hlavici umístěn sokl s řeckým křížem. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1987.

Jednoduchý kříž pochází z roku 1834. Stojí u posledních rodinných domků, kde se silnice rozdvojuje směrem do Kladna. Na vrcholu pilíře stojí řecký kříž a na něm symbol kalicha. Kříž je v bílé barvě.

První zmínka o tvrzi je z r.1522. Jan Josef Valdštejn r.1728 na místě tvrze vystavěl barokní zámek. V letech 1816-1817 došlo k přestavbě zámku. Dnes součást krušovického pivovaru.

Roku 1592 zde císař Rudolf II. vystavěl renesanční letohrádek. O půl století později poškozen za třicetileté války. Přestavěn v raně barokním stylu. V r. 1918 se stal majetkem státu. Po novobarokní úpravě slouží jako letní sídlo prezidenta republiky.

Klasicistní zámek z roku 1820. V letech 1865–1866 ho dal přestavět kníže Max Fürstenberg pro svou manželku, kněžnu Leontýnu z Khevenhülleru. Dnes zámek slouží jako ústav pro zdravotně postižené.

Pozůstatky hradiště z pozdní doby bronzové, část nálezů keramiky pochází i z pozdní doby halštatské. Západní část vrcholové plošiny je oddělený 100 metrů dlouhým opukovým valem, hradiště má plochu cca 1,5 hektaru.

Kovová telekomunikační věž a rozhledna z roku 2001 o celkové výšce 36 m byla postavena společností Telefonica O2 v nadmořské výšce 524 m n. m. Konstrukčně ji navrhl Ing. Janata jako moderní trubkový stožár ovinutý schodištěm s 98 schody.

Původně věžová tvrz připomínána r. 1398 jako sídlo Drchy z Malé Dobré. V pol. 16. stol. obnovena Jiřím Ždárským ze Ždáru. V r. 1696 přeměřena na sýpku. V této podobě se dochovala jako součást hospodářského dvora dodnes.

Dřevěná rozhledna Máminka o výšce 33 m na vrcholu Krušné hory je volně přístupná od června 2015. Trojboký jehlan podle plánů arch. Martina Rajniše má ve výši 21 m okrouhlou vyhlídkovou plošinu, k níž vede 96 schodů. Poskytuje kruhový výhled od Šumavy přes Krušné hory s Klínovcem až k Ještědu.