Turistické cíle v okolí obce Křivoklát

Gotická kamenná šestipodlažní věž vysoká 46 m, součást opevnění Rakovníka z l. 1519–22 od Jana Chochola a parléře Víta. Unikátní je dochované předbraní na vnější straně brány. Dnes je ve věži expozice fotografií místních fotografů.

Dřevěná, bezmála desetimetrová trámová rozhledna byla postavena v roce 2007. Nachází se na Vysokém vrchu v nadmořské výšce 486 m. Plošina ve výši 7 m umožňuje výhled na Rakovnickou pahorkatinu, Brdy, České Středohoří a Křivoklátsko.

Mlýn zmiňovaný v r. 1437, obnoven jako zděný byl po povodni v r. 1534. V r. 1770 koupil mlýn v dražbě Fr. Seydl. V r. 1922 ho koupil Josef Zajíček, pak mlýn vedla vdova Alžběta, která provedla několik modernizací. V 50. letech 20. stol. znárodněn, vybavení zničeno. V r. 1992 vrácen Jiřímu Zajíčkovi.

Muzeum se od roku 1999 zabývá údržbou a provozem historických kolejových vozidel. Jsou zde k vidění jak parní lokomotivy různých kategorií a z různých období, tak i historické motorové lokomotivy, motorové vozy či ukázky technických zařízení na železnici.

Cenný hřbitov s 430 náhrobníky, nejstarší čitelný z r. 1656–57. Založen r. 1635, rozšířen r. 1745, 1856 a 1891. Obřadní síň z poč. 20. stol. Klasicistní domek hrobníka z pol. 19. stol. Hřbitov dodnes používán.

Nevelký židovský hřbitov v polích jižně od vsi Rousínov byl založen patrně r. 1858, možná o čtvrt století dříve. Nejmladší čitelný náhrobek z 48 dochovaných pochází z r. 1928, plocha hřbitova byla zaplněna jen z jedné třetiny. Krov vstupní márnice se zřítil v polovině 90. let 20. stol.

Kámen z drobnozrnného bělošedého slepence s valounky křemene, vysoký 1,8 m, umístěný druhotně u hřbitovní zdi v Družci je považován za menhir. Kámen jeví známky opracování, je opředen řadou pověstí, jeho původ a účel však nebyl bezpečně prokázán.

Dnes barokní zámek s klasicistními úpravami. Původní tvrz snad z 1. pol. 13. stol. doložena v pol. 16. stol., poničena za třicetileté války a opravena, byla v pol. 18. stol. přestavěna na barokní zámek. Na přelomu 18. a 19. stol. zvýšen o patro.

Dolejší Dobré a Hořejší dobré sloučeny r. 1935 pod jméno Velká Dobrá. Zvonice, vyhlídková věž, postavena v 70. letech 20. stol. Slouží také jako rozhledna. Na vrchol vedou schody. Stojí ve venkovním prostoru prodejny pro zahrádkáře. Rozhled pouze po prostorách prodejny.

Šestiboká vzpěradlová dřevěná zvonice s hrázděnou obvodovou zídkou z konce 16. stol., se zvony z let 1587 a 1599. Je považována za nejcennější pozdně gotickou zvonici v České republice, která nemá obdobu ani v evropském měřítku.

Šestiboká vzpěradlová dřevěná zvonice z r. 1493 (či 1495), zásadně přestavěna v roce 1630. Bednění zvonového patra a hrázděná obvodová zídka z r. 1894. Dva zvony z 15. stol. – Bartoloměj (Žebrák) a Václav (původně Jiří, čili Mlynář).