Turistické cíle v okolí obce Křivoklát

Socha sv. Blažeje pochází z 1. pol. 18. stol. Umístěná na hranolovém podstavci s odstupňovaným soklem a profilovanou římsou. Na všech čtyřech stranách podstavce je nápis. Socha světce v mírném kontrapostu s pokrčenou pravou nohou. Hlava krytá mitrou. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1967.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na návsi obce Malá Dobrá z r. 1753. Dříve stála na návsi sousední obce Velké Dobré, v r. 1957 odstraněna. V l. 1969–1970 restaurována a přenesena na dnešní místo.

Socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. století. Drobná socha světce stojí na vysokém dvoustupňovém podstavci. Socha světce v řaseném řeholnickém oděvu. Postava přidržuje oběma rukama větší, tesaný krucifix. Materiálem sochy je pískovec. Památkově chráněno od r. 1967.

Barokní socha stojí na čtyřbokém podstavci. Čelní stěny podstavce konkávně prohnuté. Světec zobrazen v obvyklé ikonografii s krucifixem a planoucí pochodní v pravé ruce, oblečen do kanovnického oděvu s biretem. Socha představuje kvalitní práci venkovského charakteru. Památkově chráněno od r. 1967.

Volná replika barokní sochy sv. Judy Tadeáše, vytvořená v r. 2024 Janem Brabcem. Původní plastiku zakoupil r. 1788 rolník František Drvota z č.p. 28 ve zrušeném klášteře na Bílé Hoře v Praze. Stávala u polní cesty severozápadně od obce. Zničena byla r. 1973, na místě zůstal barokní podstavec..

V Družci a jeho okolí stávaly čtyři sochy světců. Socha sv. Petra z Alkantary jako jediná přežila do dnešních dnů. Stojí u nového hřbitova. V r. 2016 byla restaurována, bohužel již jen jako torzo.

Socha prezidenta Tomáše G. Masaryka je obnoveným dílem. Původní sochu vytvořil r. 1930 ak. sochař Josef Fojtík. Za 2. sv. války byla poničena nacisty, poté obnovena. R. 1953 byla komunisty stržena a zničena. Novou sochu vytvořil r. 1997 ak. sochař Miroslav Pangrác.

Výraznou architekturu ve stylu individualistické moderny postavil pro rakovnické sokoly v letech 1913–14 architekt Otakar Novotný. Po několikerém zrušení Sokola se stala majetkem města, následovníci původních majitelů ji spoluužívají.

Bývalá městská radnice vystavěna v době renesance a baroka sloučením několika starších got. domů. Věž je zmiňována již v r. 1633 v souvislosti s opravou zdejších hodin. Současná podoba pochází po požáru v roce 1812, kdy byla radnice obnovena v klasicistním slohu. Dnes slouží jako ZUŠ.

Starý hřbitov z poloviny 17. století (snad z roku 1650) v centru Nového Strašecí. Užíván do poloviny 19. století, v roce 1952 byl zcela zlikvidován.

Keltské oppidum o rozloze 90 hektarů nad soutokem Habrového potoka s Berounkou, osídlené zhruba poslední dvě století př.n.l. Známé je především nálezem depotu mincí v roce 1877 a následnou zlatou horečkou.

Pozdně klasicistní synagoga z r. 1858, židovské bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, v roce 1950 přeměněna na modlitebnu Církve československé husitské.