Turistické cíle v okolí obce Dobříš

Kotýz byl osídlen od pravěku (nálezy břidlicových destiček s rytinami). Hradiště se stopami osídlení v pozdní době bronzové, době halštatské a v době hradištní. Z kterého období pochází fortifikace, nebylo dosud zjištěno.

Altán ve středu šesti průseků bývalé obory založené kolem roku 1750 táhnoucí se od vrchu Aglaia až k Mokrovratům. Místo bylo využíváno panovníky, kteří zde měli neprodejné právo k lovu.

Barokní mlýn Krcáb (původně Masnerův mlýn nebo také Krcál) stojící na Voznickém potoce je z roku 1706. Jedná se o obdélnou patrovou budovu částečně s dřevěnými stropy.

Původní tvrz ze 13 století kde pobýval Jakub Krčín z Jelčan, který ji zakoupil v roce 1580 a po renezanční přestavbě r. 1584 ji přejmenoval na Nový hrádek Krčínov na Křepenicích. Ves Křepenice se připomíná poprvé již r. 1045.

Žulový kříž na místě, které podle pověsti navštěvoval poustevník sv. Ivan. Datován 1829, což je pravděpodobně datum opravy staršího kříže. Prohlubeň v žulovém balvanu je považována za "lenošku", na které světec odpočíval.

Špýchar je pobočkou Hornického muzea Příbram. Expozice "Ze života venkovského obyvatelstva středního Povltaví" je umístěna v barokním špejcharu z r. 1770. Dále je zde archeologická expozice a expozice o působení křižovníků na Knínsku.

Zatopený žulový lom nad obcí Hříměždice. Dříve také nazývaný Kujalův lom podle bývalého majitele, který v okolí vlastnil několik kamenolomů. Dříve výcvikové středisko pro armádní potápěče. Dnes rekreační místo.

Zaniklá tvrz. Obec se prvně zmiňuje r. 1370 v držení Oldřicha a Smila. Poč. 15. stol. zde seděl Stach z Doubku, poté Habart z Vraného a jeho syn Vilém. Za něj se r. 1454 prvně připomíná tvrz. R. 1482 ji koupili Vamberští z Rohatce. Tvrz, zmiňovaná ještě r. 1543 postupně ztratila význam a zanikla.

Barokní zámek přestavěný z tvrze. Goticko-renesanční tvrz přestavěl Kunát Jaroslav z Bubna a Litic po r. 1661 na zámek. Další úpravy provedla počátkem 18. století hraběnka Zuzana Vratislavová z Mitrovic, také založila park.

Pozdně gotická tvrz připomínaná r. 1532, přestavená po r. 1571 na renesanční zámek. Za třicetileté války vypálen. Opraven Netolickými z Eisenbergu po r. 1754. Necitlivá přestavba po r. 1945. Po r. 1989 vrácen v restituci.

Hradiště o rozloze 7 ha z doby hradištní, z 10. – 12. století, pravděpodobně využívané již mnohem dříve (eneolit, doba bronzová, halštatská). Dochoval se pouze zbytek prvého šíjového valu.

Barokní mariánský sloup na Tyršově náměstí v Hostomicích pochází z r. 1714, obnoven byl r. 1924. Socha Panny Marie je nahrazena kopií.