Turistické cíle v okolí obce Vysoká u Příbramě

nebo vyberte

Vysoká u Příbramě

Středočeský kraj,  Příbram  (PB)
Nalezeno celkem 102 záznamů, 2 / 9 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Drahlín
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj
Zaniklá tvrz. Dřevěná tvrz zde mohla stát již v obd. 600–1000. Určitě se píše o tvrzi r. 1324 kdy zde seděl Heřman z Drahlína. R. 1390 se Drahlín zmiňuje jako součást liteňského panství. R. 1413 tvrz koupili Dobeš z Tmáně a Zdeněk z Podmokel, tvrz zanikla již v průběhu 15. stol.
 dub sv. Václava
ostatní - strom, památný strom, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Příbram
25 m vysoký strom s obvodem kmene 516 cm – potomek dubu, který zde podle pověsti rostl od 13. stol a po zásahu bleskem r. 1643 shořel. Ještě téhož roku byl vybrán a posvěcen strom, který jej nahradil. R. 2004 byl dub vyhlášen památným stromem.
 Gangloffův kříž
762.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Rožmitál pod Třemšínem
Litinový kříž napodobuje dřevěný kříž z bukových klád svázaných provazem. R. 1870 jej dal vztyčit arcibiskupský lesmistr a vynálezce K. D. Gangloff na svém oblíbeném místě v lese. Kříž je zasazen v žulovém kvádru, který spočívá na nízké kamenné mohyle.
 Hengst
757.0 m. n.m.
Kobylí hlava
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj
Dnes jsou viditelné pouze terénní náznaky po zaniklém hrádku, především oválný hluboký příkop s následným valem. Historie hradu není známá. Plnil zřejmě funkci strážního či opěrného opevněného bodu v blízkosti hradu Třemšín.
 Hluboš
470.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Hluboš
Zámek byl přestavěn z tvrze r. 1546 v barokním stylu. Kolem r. 1872 rozšířen a pseudorenesančně upraven. V letech 1920-1921 zámek několikrát navštívil prezident T. G. Masaryk. Po r. 1990 byl zámek vrácen původním majitelům. Nepřístupný.
 Hornický skanzen
skanzen, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Příbram VI-Březové Hory
Skanzen Březové Hory je částí Hornického muzea Příbram, založeného r. 1886. V současnosti nabízí 60 stálých expozic. Skanzen je v památkově chráněných objektech Ševčinského, Vojtěšského, Anenského a Drkolnovského dolu a v hornické chalupě.
 Horosedly
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Horosedly
Renesanční tvrz z r. 1584, r. 1713 přestavěna na jednoduchý barokní zámek. Od r. 1802 součást hospodářského dvora, patřícího orlické větvi Schwarzenberků. Při pozemkové reformě v r. 1924 dvůr získal pan František Mašek, dnes jej vlastní jeho potomci.
 Hrádek
524.0 m. n.m.
Slepičí hora
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Bělčice
Valy a příkop po tvrzi či hrádku, archeologicky datovaném do 13. a 14. st. Zanikl zřejmě za Běšínů po r. 1494, kdy jej nahradila nová tvrz přímo v městečku. Ještě v 19. století jsou uváděny velké části zdiva, byly však rozebrány na stavební materiál.
 Hrochův hrádek
464.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Středočeský kraj, Dobrá Voda
Zbytky tvrze pojmenované po údajném vladykovi Hrochovi, který zde snad mohl sídlit ve 13. st. První jistá písemná zmínka až z r. 1543, kdy již byla tvrz pustá. Dochovaly se pouze zbytky obvodového zdiva paláce do výše prvního až druhého patra.
 Hůrka u Vranovic
621.0 m. n.m.
Vranovská Hůrka, Hůrka
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Vranovice
Zaniklá tvrz Vranovských z Valdeka, zchudlé větve významného rodu Buziců, ze 14. stol.. V 15 stol. připojena k Rožmitálu, zanikla zřejmě požárem během 16. století. Doposud jsou dobře patrné její terénní pozůstatky obdélného tvaru chráněné příkopem.
 Hvožďany
535.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Hvožďany
Na byty přestavěná budova sídla, které v 1. pol. 16. st. (první zmínka z r. 1542 za Koupských z Břízy) nahradilo původní blíže neznámou gotickou tvrz. Od r. 1666 ves připojena pány z Mitrovic ke lnářskému panství. Dochována kamenná erbovní deska.
 jesuitská kolej s kostelem sv. Františka a Ignáce
466.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Březnice
Jesuité budovali své sídlo v Březnici s podporou pobělohorského majitele panství Přibíka Jeníška z Újezda v letech 1638–51 nejprve jako residenci, od roku 1651 jako kolej. Po zrušení řádu 1773 sem přenesena fara z Bubovic, kam město předtím spadalo.