Turistické cíle v okolí obce Vysoká u Příbramě

Socha svaté Barbory v západní části bělčického náměstí pochází z doby po polovině 18. století. Korunovaná světice stojí na sochařsky ztvárněném soklu, v ruce drží kalich s hostií. Poškozená kvalitní práce neznámého mistra, zřejmě lokálního.

Socha umístěná na návsi obce naproti pomníku obětem světových válek. Autor neznámý - z roku 1834. Typ sochy sv. Jana Nepomuckého dle Rauchmillerova modelu z roku 1681. Na podstavci erb donátorů Hennigerů ze Seeberka.

Barokní zámeček, vybudovaný jako letní sídlo březnických jezuitů z tvrze, připomínané roku 1376. Poté až do roku 1948 majetek Schwarzenberků, pak škola a garáže JZD. Dnes opět v soukromých rukou, slouží jako luxusní wellnes centrum.

Ve vsi založena v 15. stol. za Ondřeje Řesanického z Kadova tvrz. Na počátku 18. stol. postaven barokní zámek, který byl po roce 1945 upravován.

Zbytky gotického hradu s plášťovou zdí, který vystavěli Rožmberkové v polovině 14. století jako mocenské centrum svých zdejších držav. Po husitských válkách uváděn jako pustý. Dnes je patrný příkop s valem a zbytky zdí, stojí zde budova bývalé fary.

Původně barokní synagoga z r. 1725, po požáru r. 1821 byla přestavěna klasicistně. Do 30. let 20. stol. sloužila k bohoslužbám, od 2. sv. války skladiště. V části budovy klenutá modlitebna s galerií, ve druhé škola a byt šamese. Od pol. 90. let 20. stol. rekonstrukce na region. židovské muzeum.

Synagoga z prvé poloviny 19. století. K bohoslužebným účelům byla používána do počátku 20. století. Od té doby až doposud slouží jako dílna.

Empírový zámek byl postaven na místě bývalé tvrze na počátku 19. stol. patrně Dorotou Tallezrand-Périgordovou. Na zámku se vystřídalo mnoho majitelů, jako poslední je uváděn pan Arnošt Schwarzenberk, který zámek vlastnil do roku 1949.

Po zrušení vojenského újezdu Brdy r. 2015 se Tok, nejvyšší bod Brdské vrchoviny, nachází na katastrálním území obce Obecnice. Je dostupný pro pěší a cykloturisty po značených cestách. Od Obecnice je vzdálen asi 7 km.

Zřícenina hradu. Roku 1349 v majetku Beneše z Třemšína, poté v majetku jeho potomků do počátku 15. století. Dalším majitelem král Václav IV., rroku 1403 daroval hrad Janu Zajíci. Opuštěn pravděpodobně po připojení k Rožmitálu. V 18. století zde vystavěna kaple, v 19. století rozhledna.

Dřevěná rozhledna o výšce 20 m (827 m.n.m.) stála u bývalého hradu. První rozhlednu zde postavil r. 1888 arcibiskup hrabě F. Schönborn. R. 1895 byla poničena bouří, opravena a r. 1915 rozebrána. R. 1970 postavena nová rozhledna armádou. Rekonstrukce r. 1990. Zničena požárem v červenci 2015.

Kamenná přízemní obdélná bouda se zděnými střešními štíty a šindelovou střechou slouží jako kaple a útulna na poutní cestě. Vznikla v pol. 19. stol. R. 2007 opravena Lesy České republiky. Interiér je volně přístupný.