Turistické cíle v okolí obce Rájec-Jestřebí

Jeskyně Kůlna je součástí Sloupsko-šošůvských jeskyní, už v roce 1880 zde archeolog J. Wankel našel stopy po pravěkém osídlení. Za 2. sv. války zde byla nacistická podzemní továrna. Po roce 1961 další významné archeologické nálezy.

Klasicistní zámek s pozůstatky románsko-gotického hradu ze 13. st. Od roku 1448 je majitelem Jiří z Kunštátu a z Poděbrad. Přestavěn renesnačně v 16. a barokně v 17. stol. Dnešní vzhled získal na přelomu 18. a 19. st.

Zámek byl přestavěn městem Brnem ve druhé pol. 16. stol. ze starší tvrze. V letech 1888–89 byla v barokním slohu přistavěna dvě křídla. Po r. 1945 zde byl zřízen učňovský internát. Dnes je zámek majetkem města Kuřimi a slouží potřebám SOU.

Zaniklý hrad. Dle archeologických nálezů byl obýván na přelomu 13.-14. stol. Správně lokalizován až v l. 1987-88 archeologem J. Doležalem. Objekt mohl sloužit majitelům nedalekých Vilémovic či Lažánek.

Pozůstatky po hradu odkryté archeologickým výzkumem. Poprvé zmiňován v přídomku r. 1339, výslovně až r. 1358. R. 1401 byl dobyt a vypálen brněnskou hotovostí a již nebyl obnoven. Po skončení výzkumu byly zbytky hradu opět zakryty zeminou.

Budova lesní kanceláře z let 1850-1870, původně snad používaná rodem Salmů jako lovecký zámeček.

Zříceniny hradu pánů z Lomnice z konce 13. st., první zmínka až r. 1360. V 15. st. Boskovicové, od r. 1596 Pernštejnové. Poč. 16. st. ještě obyvatelný. V r. 1560 se již prodával jako pustý. V areálu se dnes nachází památník obětem 2. sv. války.

Původní tvrz přebudovaná v 16. stol. na renesanční zámek. Často střídal majitele. Roku 1730 bylo přistavěno barokní divadlo - později zničeno požárem. Ve 30. letech 18. stol. barokně upraven. Dnešní podobu získal po empírových úpravách v 19. a 20. stol.

Malou vilu nechal postavit v r. 1906 velkotovárník Alfred Löw-Beer podle návrhu architekta Josefa Nebehostenyho. Do r. 1939 ve vile žil Alfredův syn Max Löw-Beer s rodinou. Dnes je objekt v soukromém vlastnictví a slouží jako obytný dům.

Dřevěná rozhledna z r. 2005. Sponzor stavby byl Svazek obcí Svitava a Jihomoravský kraj. Zchátralá rozhledna zbořena r. 2024.

Opevněná lokalita chráněná strmými svahy, kamenohliněným valem a palisádou byla osídlena v pozdní době bronzové a v době halštatské.

V 15. století vystavěno opevnění kolem kostela. Dodnes u kostela patrné jeho pozůstatky. Na západní a jižní straně ohrazení dochovány úseky hradebního opevnění. Zeď zpevněna sledem mohutných opěrných pilířů. Jediný doklad gotické městské fortifikace. Od r. 1964 památkově chráněno.