Turistické cíle v okolí obce Rájec-Jestřebí

Barokní kostel sv. Stanislava vznikl r. 1687 přestavbou starší gotické stavby, v 18. stol. přistavěny dvě boční kaple a oratoř. Bohatá sochařská výzdoba významně doplněna ve 20. stol., zejména o sochu patrona kostela a oltářní fresku. Při opravě r. 2001 postavena nová kruchta a vyměněny varhany.

Barokní jednolodní hřbitovní kostelík na strmém svahu nad údolím Besénku. Teorie o navázání na kapli nedalekého hradu nepotvrzeny. Současný objekt zřejmě z 18. století, hřbitov slouží pro Osiky, Brumov, Synalov a Struhaře.

Pozdně gotická sakrální architektura s barokní a klasicistní úpravou. Jádro kostela pochází z 12. století. Jednolodní orientovaná stavba s mohutnou hranolovou věží. U bočního průčelí lodi tři mělké kaple. Věž s dvěma pravoúhlými okénky. Kostel památkově chráněn od roku 1964.

Svou architekturou poměrně ojedinělý barokní kostel sv. Vavřince vznikl v r. 1717 na místě starší kaple. Současná střecha s lucernou je výsledkem úpravy z r. 1928. V r. 1969 byl částečně vyměněn interiér.

První zmínka o kostele v Černé Hoře pochází z r. 1424, v r. 1707 byl však stržen a na jeho místě byl r. 1710 postaven současný barokní farní kostel sv. Vavřince. V r. 1840 byla k němu přistavěna věž.

První zmínka o obci pochází z r. 1348 a o farnosti z r. 1390, musel tedy zde být i kostel. Později, někdy koncem 16. stol. farnost zanikla. V r. 1785 se Krásensko stalo kurácií a v r. 1795 byl vysvěcen nový kostel. V r. 1857 byla obnovena farnost. V letech 1997–2000 byl kostel opraven.

Kostel prvně vzpomínaný v r. 1505 vznikl původně jako gotická stavba na románském základě. Později renesančně a barokně upraven. Po r. 1838 byla loď prodloužena, v r. 1916 vyhořel. Dnes není přístupný veřejnosti.

Rájecký farní kostel Všech svatých vznikl v polovině 14. stol. z gotické kaple, věž přistavěna r. 1574. Zásadně barokně přestavěn a rozšířen r. 1699 zásluhou Jana Kristiána z Rogendorfu a jeho manželky. Významné opravy provedeny ve 20. a 21. stol., r. 1998 objeveny v presbytáři fresky z 15. stol.

Hromadný hrob obyvatel Vilémovic, kteří zemřeli při silné morové ráně v roce 1715. Mohyla a kříž leží na křižovatce nad Vilémovicemi na cyklotrase č. 507, je odtud dobrý výhled.

Kříž na křížovatce lesních cest mezi Kotvrdovicemi, Krasovou, Ostrovem u Macochy, Lipovcem a Senetářovem. Rozcestník turistických tras a cyklostezek.

V barokní zámek byl přestavěn po roce 1834 Františkem Xaverem z Dietrichsteina ze staršího sídla postaveného zábrdovickými mnichy. Roku 1920 se zámek stává sídlem Školního lesního podniku Vysoké školy zemědělské v Brně.

Tzv. Nový zámek si nechal pro sebe postavit v roce 1882 Vincent z Bubna-Litic, přičemž ke stavbě použil budovu ovčína vystavěného již v roce 1832. Po roce 1920 se zámek stává majetkem obce, která zde umístila školu, jež zde byla do roku 2001. V současné době budova chátrá a je nevyužita.