Turistické cíle v okolí obce Dobrovíz

Původně patrová, dnes přízemní budova nejistého stáří pod Vyšehradem. Patřila Vyšehradské kapitule a od poloviny 19. století až do své smrti r. 1887 zde bydlel zakladatel české geologie profesor Jan Krejčí. Po dostavbě Vyšehradského tunelu úřadovna výběrčích potravní daně na čáře (akcíz) a mýtnice.

Na místě dnešní budovy stával jednopatrový domek patřící Vyšehradské kapitule. Ten v roce 1765 zakoupila vyšehradská obec a zřídila zde radnici. Historizující podobu radnice získala v l. 1867–1871. Její přestavbu provedl stavitel Josef Horký, fasádu navrhl Jan Schwarz. Dnes je zde odborné učiliště.

Bývalý statek situován v centru obce. Soubor budov hospodářského dvora. Předmětem ochrany je jihozápadní křídlo s přistavěným hvozdem sladovny. Vchod do dvora veden pískovcovým portálem ze 17. stol. orámovaný bosáží, sklenutý vypjatým segmentem, jeho cípy jsou neseny volutovými konsolami.

Dnes již neexistující železniční most byl v provozu od roku 1865. Trať Kralupy – Turnov. Most sloužil pouze železniční dopravě až do roku 1965. Na pilíři masivní kubické konzoly, nesoucí stožáry veřejného osvětlení.

Jediný ocelový obloukový most v Praze, secesní stavba z let 1905-1908, od r. 1958 chráněná kulturní a technická památka. Dílo projektoval arch. Jan Koula se třemi spolupracovníky. Z výtvarné výzdoby vynikají 4 sochy Viktorie či geniů na 17,5 m vysokých sloupech.

Barokní zahrada z doby po r. 1693 přiléhá k severní boční stěně Černínského paláce. Založena podle plánů Francesca Carattiho, do současné podoby upravena podle projektu Fr. Max. Kaňky a obnovena v letech 1994-1997. Od r. 2011 volně zpřístupněna o nedělích a svátcích během turistické sezóny.

Mohutná raně barokní budova s nejdelším průčelím v Praze. Součástí paláce jsou dva dvory a rozlehlá zahrada navazující na sallu terrenu. 10. března 1948 byl z okna svého zdejšího bytu vyhozen Jan Masaryk. V místě dnešního parkoviště stála drobná kaple sv. Matouše dle návrhu F.M.Kaňky z let 1727-32.

Tři sloupy z biotit-amfibolického granodioritu nejasného původu a účelu, opředené řadou pověstí. Původně ležely na hřbitově kostela Stětí sv. Jana, poté v kostele sv. Petra a Pavla, dnes v Karlachových sadech.

Romantická představa hradu z počátku 21. století. Expozice obsahují vybavení regionálních interiérů 18. a 19. stol., historické dílny, gotickou knihovnu, rytířský sál, zbrojnici, pokoje v gotickém, barokním nebo klasicistním stylu.

Chotečská tvrz byla zřejmě postavena na počátku 15. století za Mikuláše z Chotče. Výslovně je poprvé doložena v roce 1530 za vzpoury poddaných. Zachována hranolová věž s renesančními klenbami a část hradby. Dnes skryta v hospodářském dvoře.

Železnorudný důl patřil ve své době k největším a nejvýznamnějším dolům Barrandienu, měl 84 podzemních pater zasahujících až do hloubky 426 m (120 m pod hladinu moře). V chodbách je shromážděna řada unikátních exponátů připomínajících slavnou dobu hornictví a lomařství v této oblasti.

Zajícové z Hazmburka původní tvrz přestavěli na hrad na přelomu 14. a 15.stol. Lobkovicové v 16. stol. přestavěli na renesanční zámek, nechali jej zpustnout. Kryštof Karel Voračický z Paběnic po r.1699 začal zámek barokně upravovat, nebylo dokončeno.