Turistické cíle v okolí obce Dobrovíz

Evangelický kostel ve Střešovicích byl postaven r. 1939 podle projektu významného architekta a člena tamějšího sboru Bohumíra Kozáka. Stavba v konstruktivistickém slohu vychází z podoby jednak starokřesťanské baziliky, jednak tolerančních modliteben. Hodiny na věži pocházejí z ruzyňské věznice.

Fara kostela sv. Václava v Kladně-Rozdělově postavena koncem dvacátých let dvacátého století. Postavena na pozemcích břevnovských benediktinů. Budova od roku 1958 památkově chráněna.

Barokní budova z let 1734–1737 postavena majitelkou tachlovického panství velkovévodkyní Annou Marií Františkou Terezií Toskánskou ve stylu toskánských šlechtických sídel. Budova si uchovala původní dispozici a vzhled.

Fara je barokní soubor staveb dochovaný v původním stavu. Areál tvoří budova fary, chlévy, zděná brána, špýchar s kůlnou a stodola. Areál fary vymezuje ohradní zeď. Stále využíváno k farním účelům. Fara zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Fara v Minicích uváděna od r. 1352. Současná stavba byla roku 1826 vystavěna v klasicistním slohu na místě původní zchátralé budovy. Je na seznamu kulturních památek ČR. V l. 1832-46 zde působil farář Jan Valerián Jirsík, pozdější českobudějovický biskup. Před několika lety částečně rekonstruována.

Unikátní tropický skleník Fata Morgana byl vybudován v letech 1999-2004 podle projektu arch. Zdeňka Deyla jako samostatná součást Botanické zahrady hl. m. Prahy. Při délce 130 m, šířce 17 m a výšce 11 m nabízí expoziční plochu 1 750 m² pro více než 5 000 druhů rostlin tropů a subtropů.

Barokní palác obsahuje gotické a renesanční konstrukce. Je spojován s pověstmi o Faustovi a jeho spojení s pekelnými silami.

Pro fontánu v petřínské stráni vytvořil Karel Dvořák roku 1948 sousoší dvou chlapců. Po 40 letech vyšlo najevo, že bylo vytvořeno podle fotografie vnuků prezidenta Masaryka Herberta a Leonarda Revilliodových.

Renesanční stavba z doby kolem roku 1600, opakovaně upravovaná barokně, získala nynější podobu po roce 1743. Dnes velvyslanectví Polské republiky.

Pět provizorních dřevěných domků postaveno podle projektu Josefa Gočára r. 1920 ve stylu národního dekorativismu jako provozní budovy letiště Kbely. Zbylé dva r. 1977 přeneseny do areálu ZOO. R. 2002 téměř zničeny povodní, v l. 2010-11 obnoveny podle pův. plánů, dnes slouží jako hostinec a galerie.

Rokokový palác na místě pěti gotických, renesančně a barokně přestavěných domů. Přestavba z r. 1786 dle projektu J. Jägera. Na průčelí plastiky I. F. Platzera. Od r. 1874 v přízemí známá kavárna.

Nejstarší obchodní dům v Praze postaven v letech 1869–1871 na místě objektu ze 14. století (U Hartlů, U Palmů). Stavitelé Alfréd Kirpal a Aleš Linsbauer, jméno navrhujícího architekta neznámé. Přes několikeré úpravy stavební podstata nedotčena.