Turistické cíle v okolí obce Dolní Jirčany

Brána vznikla při výstavbě barokního opevnění Vyšehradu jako reprezentativní vstup do jádra citadely, dokončena před r. 1672. Autorem projektu byl Carlo Antonio Lurago, stavitelem Giovanni de Capauli, autorem plastické výzdoby Giovanni B. Allio. Dlouho nebyla využívána, zprovozněna až roku 1841.

Zámek byl přestavěn ze staršího sídla v pol. 16. stol. Po roce 1683 získala budovu kapitula sv. Víta na Pražském hradě a dala zámku nynější čtyřkřídlou podobu. Dnes je zámek v soukromých rukou a slouží jako penzion.

Barokní stavba z první třetiny 18. století v Seminářské zahradě, součást areálu tehdejšího kláštera bosých karmelitánů, v r. 1931 upravená na zahradní restauraci U černého orla.

Letohrádek Ferdinanda I. postavený v letech 1555-1556 podle jeho vlastních návrhů. Půdorys šesticípé hvězdy, suterén vytesán ve skále. Hodnotné štukové reliéfy s námětem antických ctností. 8. listopadu 1620 u jeho zdí padlo na 6.000 Moravanů.

Empírový zámek nechal v letech 1827 - 1831 postavit Rudolf Kinský podle architektonických návrhů Jindřicha Kocha. Od r. 1905 jsou zde národopisné sbírky, k nimž dala základ Národopisná výstava r. 1895.

Původně středověká vinice a viniční usedlost, přebudovaná po r. 1757 Clam-Gallasy na barokní zámeček. Dochován barokní letohrádek a zbytky anglického parku s drobnými romantickými stavbami.

Vlastní rodinná vila funkcionalistického architekta F. A. Libry se dvěma podlažími a s podkrovím vznikla v letech 1922-1923. Sloužila také jako sídlo architektonického ateliéru. Od 50. let 20. stol. změněna na činžovní vilu. Obytným účelům slouží dosud.

První zmínka o tvrzi je z r. 1321. Zanikla pravděpodobně již v 16. stol., nejpozději však za třicetileté války. V r. 1716 je na jejím místě uváděn hostinec, který využil část zdiva tvrze – zejména sklepů.

Zbytky zdiva tvrze a vsi ze 14. st., písemně doložené po r. 1412 jako majetek staroměstským měšťanů. R. 1506 uváděna tvrz jako pustá, poté zanikla i s kostelem a vsí. Dochován zarostlý pahorek s odkopaným vnitřním nárožím hranolové věže a příkopem.

První panské sídlo se v Lochkově připomíná v r.1399. Během staletí se zde vystřídalo velké množství vlastníků a až v 19. st. byl panský dům ve dvoře přestavěn na zámeček. Budova obdélníkového půdorysu s věžičkou, balkonem a s krátkým křídlem.

Jan Josef Löw z Erlsfeldu na místě původní tvrze a renes.zámečku vystavěl r.1750 trojkřídlý jednop.barokní zámek. Pravé křídlo završila věžička. Součástí novostavby byla kaple. Továrník František Ringhoffer v l.1902–1903 upravil do dnešní podoby.

Původní granitový lom, ve kterém se přestalo těžit na začátku 60. let 20. století. Lom si vzali do pronájmu a později odkoupili sochař Slavoj Nejdl a grafik a autor filmových plakátů Vratislav Hlavatý. Scházela se zde společnost známých umělců. Lom se objevuje v próze Bohumila Hrabala.