Turistické cíle v okolí obce Všenory

Pozůstatky hradiště, vystavěného Slovany na přelomu 8. a 9. století v místě starších sídlišť (doloženy neolitické nálezy).

Původně patrová, dnes přízemní budova nejistého stáří pod Vyšehradem. Patřila Vyšehradské kapitule a od poloviny 19. století až do své smrti r. 1887 zde bydlel zakladatel české geologie profesor Jan Krejčí. Po dostavbě Vyšehradského tunelu úřadovna výběrčích potravní daně na čáře (akcíz) a mýtnice.

Na místě dnešní budovy stával jednopatrový domek patřící Vyšehradské kapitule. Ten v roce 1765 zakoupila vyšehradská obec a zřídila zde radnici. Historizující podobu radnice získala v l. 1867–1871. Její přestavbu provedl stavitel Josef Horký, fasádu navrhl Jan Schwarz. Dnes je zde odborné učiliště.

Skalní masiv tvořený pevnými ordovickými křemeny ve stejnojmenné přírodní rezervaci o rozloze 2 ha vyhlášené v roce 2002. Oblíbené místo horolezců a častý cíl výletů. Ve skalách naleznete stopy po pohybu organismů a úlomkovité zbytky trilobitů z prvohorního moře.

Areál úpravny vody a čerpací stanice Vršovické vodárny byl součástí vodárenské sítě, vybudované v letech 1906–1907. Autorem technického řešení celé soustavy byl J. V. Hráský, autorem architektonické podoby Jan Kotěra. Od 70. let areál využíván pro sportovní zařízení. Památkově chráněn od r. 2002.

Tři sloupy z biotit-amfibolického granodioritu nejasného původu a účelu, opředené řadou pověstí. Původně ležely na hřbitově kostela Stětí sv. Jana, poté v kostele sv. Petra a Pavla, dnes v Karlachových sadech.

Zámek zbudovaný po r. 1676 za správy benediktinů z kruhové vodní tvrze z konce 13. stol. Dnešní klasicistní vzhled z poč. 19. stol. Správa státního statku vedla k devastaci, napravené v letech 1988-1994 důkladnou rekonstrukcí.

Chotečská tvrz byla zřejmě postavena na počátku 15. století za Mikuláše z Chotče. Výslovně je poprvé doložena v roce 1530 za vzpoury poddaných. Zachována hranolová věž s renesančními klenbami a část hradby. Dnes skryta v hospodářském dvoře.

Železnorudný důl patřil ve své době k největším a nejvýznamnějším dolům Barrandienu, měl 84 podzemních pater zasahujících až do hloubky 426 m (120 m pod hladinu moře). V chodbách je shromážděna řada unikátních exponátů připomínajících slavnou dobu hornictví a lomařství v této oblasti.

Kamenná rozhledna, 302 m.n.m., vysoká 13 m. Otevřena r. 1820. Je nejstarší v Praze, vystavěna jako součást anglického parku u zámku Cibulka na pokyn hraběte Leopolda Thun-Hohensteina.

Značně chátrající hospod. areál známý od 14. stol. Jméno z 15. stol. od rodu Cibulkových z Veleslavína. V 18. stol. se zde skrývali evangelíci. Empírová přestavba z l. 1817-26 pro L. L. Thun-Hohensteina, park s množstvím romantických staveb.

Tzv. Čínský pavilón je miniaturní pagoda osmibokého půdorysu postavena roku 1822. Původně byl vyzdoben sochami - socha číňana s deštníkem, který se ve vetru hýbal jako mlýn. V prvním patře stály další čtyři 1,5m vysoké postavy. Dnes je v havarijním stavu.