Turistické cíle v okolí obce Černošice

Brána vznikla při výstavbě barokního opevnění Vyšehradu jako reprezentativní vstup do jádra citadely, dokončena před r. 1672. Autorem projektu byl Carlo Antonio Lurago, stavitelem Giovanni de Capauli, autorem plastické výzdoby Giovanni B. Allio. Dlouho nebyla využívána, zprovozněna až roku 1841.

Zámek byl přestavěn ze staršího sídla v pol. 16. stol. Po roce 1683 získala budovu kapitula sv. Víta na Pražském hradě a dala zámku nynější čtyřkřídlou podobu. Dnes je zámek v soukromých rukou a slouží jako penzion.

Barokní stavba z první třetiny 18. století v Seminářské zahradě, součást areálu tehdejšího kláštera bosých karmelitánů, v r. 1931 upravená na zahradní restauraci U černého orla.

Letohrádek Ferdinanda I. postavený v letech 1555-1556 podle jeho vlastních návrhů. Půdorys šesticípé hvězdy, suterén vytesán ve skále. Hodnotné štukové reliéfy s námětem antických ctností. 8. listopadu 1620 u jeho zdí padlo na 6.000 Moravanů.

Empírový zámek nechal v letech 1827 - 1831 postavit Rudolf Kinský podle architektonických návrhů Jindřicha Kocha. Od r. 1905 jsou zde národopisné sbírky, k nimž dala základ Národopisná výstava r. 1895.

Původně středověká vinice a viniční usedlost, přebudovaná po r. 1757 Clam-Gallasy na barokní zámeček. Dochován barokní letohrádek a zbytky anglického parku s drobnými romantickými stavbami.

Vlastní rodinná vila funkcionalistického architekta F. A. Libry se dvěma podlažími a s podkrovím vznikla v letech 1922-1923. Sloužila také jako sídlo architektonického ateliéru. Od 50. let 20. stol. změněna na činžovní vilu. Obytným účelům slouží dosud.

První zmínka o tvrzi je z r. 1321. Zanikla pravděpodobně již v 16. stol., nejpozději však za třicetileté války. V r. 1716 je na jejím místě uváděn hostinec, který využil část zdiva tvrze – zejména sklepů.

Raně barokní šestiboké palazzetto postavené r. 1696 Františkem Helfridem z Kaiserštejna. Přestavěn Lichtenštejny v pozdně empírovém slohu a zvýšen o patro. Novorenesančně upraven v r. 1864.

Objekt vzniklý scelením několika původně gotických domů v západní frontě horního Malostranského náměstí. Po bitvě na Bílé hoře je získal kníže Karel z Lichtenštejna, později sídlem různých vojenských i civilních úřadů. Krátkodobě majetkem Ledebourů.

Barokní zámek přestavěný z tvrze. Goticko-renesanční tvrz přestavěl Kunát Jaroslav z Bubna a Litic po r. 1661 na zámek. Další úpravy provedla počátkem 18. století hraběnka Zuzana Vratislavová z Mitrovic, také založila park.

Kamenná litopunkturní stéla pražského jemněhmotného energetického systému, materiálem je slivenecký mramor. Stéla postavena v červenci 2004 dle návrhu slovinského sochaře Marka Pogačnika (1944).