Turistické cíle v okolí obce Černošice

Pivovar v tomto domě, tehdy zvaném „U Sezemských“, je uváděn již v 15. století. Současné jméno má podle sladovníka Jana Halánka, který jej vlastnil v 17.století. Posledním provozovatelem byla matka Vojty Náprstka, Anna Náprstková. Krátce po její smrti r. 1873 pivovar zaniká. Dnes Náprstkovo muzeum.

Novorenesanční budova z let 1868–81 podle projektu Josefa Zítka. Otevřeno při návštěvě korunního prince Rudolfa v Praze 11. června 1881. 12. srpna 1881 vyhořelo, obnoveno 1883. Rekonstruováno v letech 1977–83.

Kulturní a společenské centrum města Královské Vinohrady, postavené v l. 1893–94. Autorem projektu významné novorenesanční stavby je architekt A. Turek. Na výzdobě se podíleli A. Popp, J. Strachovský a A. Liebscher.

Významná secesní budova z let 1906–08 od architekta Aloise Jana Čenského. Budova sloužila jako representativní a spolkový dům tehdy samostatného města Smíchova. Na konci 90. let prošla budova celkovou rekonstrukcí, která jí vrátila původní ráz.

Novorenesanční musejní budova podle projektu Josefa Schulze (1884) postavená 1885–90 na místě Koňské brány někdejšího novoměstského opevnění. Od roku 1945 postižena řadou devastačních zásahů, jejichž následky má odstranit plánovaná rekonstrukce.

Komplex klášterní nemocnice v pozdně empirovém stylu z let 1851–1856. Ve správě Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského do r. 1948, sestry násilně vyhnány r. 1952. Řád se do nemocnice oficiálně vrátil o 40 let později.

Novogotická budova nemocnice z let 1859–1861 pro pražské obchodní grémium asi dle projektu Bernarda Gruebera. Autorem úprav pro potřeby ortopedické kliniky byl ve 20. letech 20. stol. Bohumil Hypšman. Dnes Ústav normální, patologické a klinické fyziologie. Budova památkově chráněna od r. 1958.

Barokní Nostický palác vznikl v 17. a 18. století na místě bloku starších měšťanských domů. Nyní sídlo ministerstva kultury ČR.

Místo dřevěného Novoměstského divadla postavila svůj palác Pražská bursa dle projektu J. Rosslera (otevřen 24. 2. 1938). Od 1946 sídlo parlamentu (Národní, později Federální shromáždění). Přestavba a nástavba 1964–73, 1995–2009 rádio Svobodná Evropa.

Barokní stavba z roku 1755 od Antonína Kuntze, na místě domů uváděných v r. 1402. Po r. 1421 se zde razily mince. Od r. 1454 patřil královně Janě z Poděbrad. Znovu se v objektu razily mince po r. 1537. Budova výrazně upravena v 18. a 19. stol.

Secesní budova podle projektu Osvalda Polívky z roku 1906 vystavěná pro pražskou administrativu v l. 1909–11. Sochařská výzdoba je od Stanislava Suchardy, Josefa Mařatky a Ladislava Šalouna.

Patrová novogotická budova vybudována na Vyšehradě v l. 1877–1878 dle návrhu kanovníka a děkana kapituly Františka Kočího. Stavitelem byl František Novák. Centrální schodiště vyzdobeno kopií středového tympanonu z průčelí baziliky a osvětleno prosklenou střechou. Objekt je úředním sídlem kapituly.