Turistické cíle v okolí obce Černošice

Bývalý lom na vápenec, součást soustavy lomů u Mořiny, těžba zde probíhala v letech 1900–1958, poté bylo dno lomu zatopeno – tzv. Rešenské jezero. Lom přístupný štolami, pouze na vlastní nebezpečí. Zimoviště netopýrů.

Při částečně zatopeném vápencovém lomu byla vybudována turistická stezka s výhledy. I když místo připomíná americký kaňon, je název odvozen nikoliv od vzhledu, ale od způsobu dřívější těžby vápence. Lokalita stále láká množství dobrodruhů a tomu také odpovídá řada smrtelných zranění v této oblasti.

Mariánské poutní místo postavili hradčanští kapucíni s podporou Lobkoviců roku 1626. Velká přestavba a rozšíření proběhly v 1. polovině 18. století pod vedením slavného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v letech 1887–1888. Dne 14. 2. 1945 bylo poškozeno americkým bombardováním. Na Vyšehrad přeneseno r. 1947, na dnešní místo osazeno r. 1979.

Augustiniáni z kláštera sv. Tomáše v Praze na Malé Straně v 2. pol.17. století postavili barokní zámek s výraznou zámeckou kaplí, vystupující navenek pětibokou věží, procházející přízemím i patrem. Zámek zůstal v držení kláštera až do r. 1948.

Honosná palácová dvoupatrová barokní budova, snad od K. I. Dienzenhofera, z let 1726–28. Socha sv. Petra z r. 1728 na nároží je od M. V. Jäckela. Seminář zrušen 1922, dnes knihovna se sbírkou sorabik, nazvaná po buditeli Lužických Srbů M. Hórnikovi.

Původně soukromá modlitebna Mordechaje Maisela, dvorního Žida Rudolfa II., byla jako renesanční postavena v letech 1590–92. Současná novogotická podoba z let 1892–94 a 1900, kdy při asanaci okolních domů došlo k odhalení západního průčelí. Po roce 1945 součást židovského musea.

Zámek byl postaven v roce 1755 v barokním slohu na místě starší tvrze stavitelem Jakubem Antonínem Canavallem. V současnosti je zámek využíván několika organizacemi a není veřejnosti přístupný.

Třetí malostranská radnice vznikla 1479–81. Pozdně renesanční přestavba 1619–60. Po sloučení pražských měst ztráta původní funkce, utilitární přestavby, snesení štítů a věží (1828). Počátkem 21. stol. důkladná rekonstrukce, obnova původního vzhledu.

Kamenná věž postavená mezi lety 1582 a 1596. Ještě 1582 zachycuje kresba P. Stevense její dřevěnou (hrázděnou) předchůdkyni, vzniklou pro zásobování Malé Strany zřejmě 1502. Opravena po třicetileté válce, vodárenská do 1880, dnes kanceláře.

Raně barokní stavba, kterou v l. 1653–54 vybudoval Ferdinand III. z budovy starší zbrojnice. Jako zbrojnice sloužila do r. 1767, v l. 1780–1833 káznice, v l. 1835–96 malostranská jatka.