Turistické cíle v okolí obce Kytín

30 metrů vysoká ocelová stavba z r. 2022 má tvar rotačního hyperboloidu s nakloněnou osou, takže vypadá jako šikmá věž. Na vyhlídkovou plošinu vede 118 schodů. Název rozhledny vybrali místní obyvatelé podle vrchní části stavby, která vypadá jako koruna.

Dominantní, vrcholně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z let 1730-1733 a byl postaven nejspíše podle plánů K. I. Dienzenhofera. K obdélné lodi přiléhá čtvercový presbytář se zkosenými rohy a hranolová věž v západním průčelí. Většina vntřního zařízení pochází z doby stavby.

Bezdědický kostel je gotická stavba doložená r. 1343, která po barokizaci v letech 1742-1744 v r. 1772 vyhořela. Současná pozdně barokní podoba pochází z rekonstrukce r. 1776. Věž upravena r. 1834. Vnitřní zařízení převážně barokní. Nyní filiální kostel ve farnosti Hořovice.

Původně gotický kostel vznikl před r. 1321, fara zde byla zřízena v roce 1352. V r. 1674 byl přestavěn barokně a v r. 1866 upraven. V l. 1914–15 zásadně opraven. Poslední oprava v r. 1992. Za kostelem je studánka uctívaná více než 500 let.

Jednolodní kostel, poprvé zmiňovaný v roce 1352, leží na východní straně černošického náměstí.

Novorománský kostel Narození Panny Marie v Hýskově z r. 1850 je jednolodní obdélná stavba s polygonálně ukončenou sakristií na východě. Hlavní oltář pochází z r. 1860, varhany z r. 1846. Po úpravě z r. 1904 prováděny jen nahodilé opravy, chátrající stavba využívána minimálně.

Barokní kostel z let 1734–1738, dle projektu B. Scottiho a A. Luraga. Na průčelí sochy F. Weisse, v interiéru fresky od de Risiho.

Hostomický kostel doložen r. 1343, zbarokizován v letech 1743-1762. Podstatně obnovován po požárech v letech 1779 a 1836. Při opravě v letech 1855-1856 přistavěna věž, která nahradila dřevěnou zvonici. Vnitřní zařízení vesměs z 18. a 19. stol. Filiální kostel farnosti Hořovice.

Kostel původně barokní z konce 17. stol. R. 1877 přestavěn do novorománské podoby, z původní stavby zachováno jen zdivo věže.

Bývalý hřbitovní kostel založen královským hejtmanem Oldřichem Doudlebským na konci 16.stol., několikrát opravován, používán též jako hrobka rodu Mannsfeldů. Na návrší před kostelem stojí dvojice soch z 18.stol.