Turistické cíle v okolí obce Kytín

Dominikální mlýn hradčanské kapituly Všech svatých, r.1666 doložen mlynář Matouš Měchura. Od r. 1776 zde po sedm generací hospodaří rod Veselých. Mlýn pracoval do r. 1950, je stále provozuschopný, příležitostně slouží dodnes.

Zámek byl středověkou tvrzí, za vlády Přemyslovců přestavěnou na lovecký hrádek.V r. 1487 zbudovali na místě hrádku zámeček Vratislavové z Mitrovic. Ten byl zpustošen třicetiletou válkou a nový majitel na ruinách zámečku vystavěl rozsáhlý zámek.

Netradiční morový sloup z roku 1715, vytvořen jako poděkování za odvrácení morové epidemie v letech 1711–14. Má nezvyklou formu prostých kamenných sloupkových božích muk s kovaným křížem na vrcholu.

První československý most, nesený dvěma dutými betonovými oblouky, byl postaven v letech 1937–1939 podle projektu Miloslava Klementa přes Vltavu ve Štěchovicích. Pokus o destrukci německou armádou na jaře 1945 nebyl naštěstí dokončen, od následujícího léta a znovu od r. 1990 nese dnešní název.

Muzeum sídlí v nejstarší berounském domě, Jenštejnském a sousedním domě čp. 88, přímo na hlavním Husově náměstí. Součástí expozice je také výstavní síň Konírna a Geopark Barrandien – expozice pod širým nebem ve dvoře domu.

Hradiště bylo osídleno možná v období eneolitu, době halštatské i v raném středověku. Zachovaly se dva valy chránící kamenitou ostrožnu. Místo nabízí výhledy do krajiny.

Nepatrné pozůstatky opevnění se nacházejí na návrší, pocházejí z konce 10. stol. a souvisí s rozšiřováním moci Přemyslovců. Hradiště bylo opevněno dřevohlinitou hradbou, jejíž čelo kryla kamenná plenta z nasucho poskládaných kamenů a sotva znatelný příkop. Zaniklo v důsledku mohutného požáru.

Národní přírodní rezervace Drbákov-Albertovy skály byla zřízena vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 72/2008 Sb. na území, které bylo různými formami chráněno již od r. 1933. Její území zpřístupňuje ve velmi náročném terénu naučná stezka, obnovená r. 2010.

Tvrziště vodní tvrze, založené kolem roku 1400, pravděpodobně zbraslavským klášterem. Roku 1454 je již uváděna jako pustá. Zachovalo se nevýrazné tvrziště se zbytky příkopu na jihu a východě.

Zbytek příkopu tvrze na vršku Košík 2 km severovýchodně od Neumětel, která podle legendy patřila vladykovi Horymírovi, hrdinovi jedné z pověstí Aloise Jiráska. Postavena Běškovci z Neumětel v počátku 14. století, zanikla zhruba o sto let později.

Pozůstatky kruhového tvziště, tvořeného obvodovým valem a zavodněným příkopem. Podle nálezu denárů z dob Boleslava I. lze objekt řadit do doby prvních Přemyslovců.

Postaven v l. 1728–1737 Kounici na místě tvrze z 15. stol. (autor A. Lurago). V l. 1840–1924 Schwarzenbergové, poté V. Palivec. V r 1948 znárodněn, byla tu rukavičkářská škola, internát pro učně, domov důchodců. Dnes opět v soukromých rukou.