Turistické cíle v okolí obce Kytín

Neobarokní obdélná kaple s půlkruhovým kněžištěm postavená r. 1897 architektem Josefem Bertlem z firmy Václava Nekvasila v Karlíně. Vysvěcena byla r. 1898 na svátek Navštívení Panny Marie. Měla být později rozšířena na kostel a stát se sídlem farnosti, k čemuž nedošlo. Památková ochrana od r. 2010.

Kaple na místě zvaném Malá Svatá Hora byla postavena Edmundem Chvalským v roce 1809, díky daru Jana z Unwertu. Vysvěcena byla v roce 1810. Oltář je rokokový, sochy světců z doby kolem roku 1700.

Na svahu severovýchodně nad Berounem stojí pseudogotická kaple, postavená v letech 1894–95 podle plánů J. Mockera na místě barokní poutní kaple u léčivé studánky z roku 1724, zrušené Josefem II. v letech 1786–7.

Jednoduchá čtvercová kaple, nedaleko železniční zastávky Rymáně. Vedle kaple litinový kříž na paměť padlým v I. světové válce.

Kaplička z roku 1755 v pozdně barokním slohu

Výklenkovou kapli sv. Blažeje nechal na vrcholu Koukolovy hory postavit r. 1832 Ant. Karel Mudroch, rektor Univerzity Karlovy a tehdejší majitel panství Tmaň. Ve výklenku býval velký obraz sv. biskupa Blažeje. Po zchátrání ve 20. stol. kapli včetně obrazu obnovila obec Tmaň v letech 2009-2010.

Velká kaple s oválnou lodí prostupující obdélníkem stojí na návrší východně od obce, snad na místě bývalého slovanského hradiště. Postavena byla v 18. století, upravena v 19. století. V interiéru je rokokový oltář a pozdně rokokové lavice.

Nad hrobkou rodiny Nolčů stojící psedorománská kaple z konce 19. století na vysoké ostrožně nad obcí Všenory.

Kaple na návsi obce Řitka z roku 1820. Mohutné lípy okolo jsou také z roku 1820.

Drobná barokní kaple v osadě Sázava byla postavena snad někdy před polovinou 18. století, zřetelně je ale zachycena až na mapách II. vojenského mapování, tedy před první třetinou století devatenáctého. Vchod kaple je uzavřen ozdobnou mříží, vybavení je nepůvodní. Kaple není památkově chráněná.

Pozůstatky kaple sv. Vojtěcha u obce Bubovice. Původně osmiboká barokní kaple byla postavena r. 1714, stavebníkem byl opat kláštera ve Svatém Janu pod Skalou Emilián Kotterovský. Zánik po roce 1786.

Pozůstatky nevelkého gotického hrádku založeného Karlem IV. k ochraně Karlštejna. Jediná zmínka r. 1400, kdy zřejmě nebyl dokončen. Zanikl zřejmě krátce poté, v 16. stol. uváděno již jen jméno. Zachovaly se zbytky zdí a šíjový příkop s valem.