Turistické cíle v okolí obce Olešky

Funkcionalistická výstavní budova postavená v letech 1928–34 podle projektu Otakara Novotného na místě Šítkovských mlýnů nad bočním ramenem Vltavy u Slovanského ostrova (Žofína). Úpravy 1947–48, 1976, 1987 a 1994–96.

Postaven na místě tří domů v roce 1719. Přestavěn vrcholně barokně v letech 1736 až 1739 Hrzány z Harrasova. V roce 1748 jej získal František Leopold Buquoy. Roku 1860 upraven novobarokně. Nyní sídlo velvyslanectví Francouzské republiky.

Původně patrová, dnes přízemní budova nejistého stáří pod Vyšehradem. Patřila Vyšehradské kapitule a od poloviny 19. století až do své smrti r. 1887 zde bydlel zakladatel české geologie profesor Jan Krejčí. Po dostavbě Vyšehradského tunelu úřadovna výběrčích potravní daně na čáře (akcíz) a mýtnice.

Na místě dnešní budovy stával jednopatrový domek patřící Vyšehradské kapitule. Ten v roce 1765 zakoupila vyšehradská obec a zřídila zde radnici. Historizující podobu radnice získala v l. 1867–1871. Její přestavbu provedl stavitel Josef Horký, fasádu navrhl Jan Schwarz. Dnes je zde odborné učiliště.

Tři sloupy z biotit-amfibolického granodioritu nejasného původu a účelu, opředené řadou pověstí. Původně ležely na hřbitově kostela Stětí sv. Jana, poté v kostele sv. Petra a Pavla, dnes v Karlachových sadech.

Architektonicky čistá pozdně klasicistní stavba byla postavena snad v polovině 19. století. Postavit ji nechal Josef Červenka, stavitel a starosta Strašnic, na památku své ženy Antonie, která zemřela v důsledku nákazy při ošetřování raněných za povstání 1848. Od roku 2012 je kulturní památkou.

Nemocniční komplex šesti pavilonů v novorenesančním stylu byl postaven podle plánů Karla Starka v l. 1898-1902. Zasloužil se o to Spolek pro zřízení a vydržování české dětské nemocnice a chorobince v Praze, vedený Bohdanem Neureutterem. Zbořen v souvislosti s výstavbou Nuselského mostu r. 1971.

Václav Stařimský, svobodný pán z Libštejna v r. 1762 postavil zámek, který r.1788 koupil Josef Schwarz. Zámek v r.1791 vyhořel, ale ihned byl opraven. Barokní jednopatrový zámek byl obdélníkový, upraven v 19. stol., ale r. 2012 beze stop zbořen.

Zámek zbudovaný po r. 1676 za správy benediktinů z kruhové vodní tvrze z konce 13. stol. Dnešní klasicistní vzhled z poč. 19. stol. Správa státního statku vedla k devastaci, napravené v letech 1988-1994 důkladnou rekonstrukcí.

Empírová Cihelná brána stojí přibližně v místech, kde bývala jedna ze dvou středověkých bran Vyšehradu. Autorem projektu brány z roku 1835 byl inženýr Johann Weiss, slavnostně otevřena byla v listopadu 1841. Dnes zde sídlí informační centrum a vychází odtud prohlídka kasemat a sálu Gorlice.

Palác stojí na místě románského dvorce, přebudovaného ve 14. stol. v palác. Ten byl r. 1713 přestavěn J. V. Gallasem v reprezentativní sídlo Gallasů. Architektem byl J. B. Fischer. R. 1945 byl palác zkonfiskován a od té doby zde je Archiv hl. m. Prahy. V l. 1978 a 1994 byla provedena rekonstrukce.

Vrcholně barokní palác na místě románského, gotického a renesančního domu, např. ve vlastnictví Jáchyma O. Šlika. Barokní přestavbu na poč. 18. stol. započal hrabě Breda podle projektu G. B. Alliprandiho a dokončil hrabě Mansfeld podle projektu F. I. Préea. V r. 1848 neorokokově upraveny fasády.