Turistické cíle v okolí obce Olešky

Barokní palác obsahuje gotické a renesanční konstrukce. Je spojován s pověstmi o Faustovi a jeho spojení s pekelnými silami.

Má jméno po usedlosti a vinici, jejímž prvním majitelem byl Jakub Foliman.Objevuje se ve viničních knihách již r.1353. Usedlost vznikla pravděpodobně v 18.st., zbořena v 60. letech 20.st.,dnes po ní nejsou žádné stopy. Vznik parku není znám,na fotografiích z 20. let jsou svahy pod Karlovem holé.

Pro fontánu v petřínské stráni vytvořil Karel Dvořák roku 1948 sousoší dvou chlapců. Po 40 letech vyšlo najevo, že bylo vytvořeno podle fotografie vnuků prezidenta Masaryka Herberta a Leonarda Revilliodových.

Mohutnou vilu ve stylu italské novorenesance nechal podle projektu A. Barvitia a J. Schulze na místě staré vinařské usedlosti Horní Landhanska postavit v letech 1870–81 Moritz Gröbe. Od roku 1905 majetkem obce, poškozena bombardováním 1945, obnovena 1953. Velká rekonstrukce 2003–07.

Nejstarší obchodní dům v Praze postaven v letech 1869–1871 na místě objektu ze 14. století (U Hartlů, U Palmů). Stavitelé Alfréd Kirpal a Aleš Linsbauer, jméno navrhujícího architekta neznámé. Přes několikeré úpravy stavební podstata nedotčena.

Klasicistní zámek s zasklenými arkádami do nepřístupného dvora na místech tvrze založené snad r. 1571 Janem Kutovcem z Úrazu. Mezi další majitele řadíme Michny z Vacínova, jezuitský řád a hraběte Františka A. Defourse.

Původně měšťanský dům vznikl po r. 1765 sjednocením starších domů pro J. T. Goldberga z Kholbergu. Autorem přestavby byl A. Schmidt. Současný název získal po r. 1856, kdy jej koupil František Arnošt hrabě z Harrachu. Dnes sídlo několika firem.

Část opevnění Malé Strany z letech 1360-1362 vybudovaná na popud Karla IV. (1346-1378). Zeď vede od Újezdu nahoru na Petřín a ke Strahovskému klášteru. Dosahuje výšky 4 až 4,5 metru, je široká 1,8 metru a zpevňovalo ji osm věží.

Novorenesanční budova koleje nese název po svém zakladateli a hlavním mecenáši Josefu Hlávkovi. Postavena byla v letech 1902-1904 firmou Matěje Blechy podle projektu architekta Josefa Fanty. V roce 1939 zde bydlel Jan Opletal. Památkově chráněná od roku 1958, od roku 2019 národní kulturní památka.

Hlubočepské jeskyně v Prokopském údolí, které je přírodní rezervací, patří k největším jeskyním na území Prahy. Dvojice jeskyní je volně přístupná.

Nevelký zámeček z 2. poloviny 17. století, po zřízení vrchnostenského dvora postavený dominikány. Ti jej v roce 1860 směnili s baronem Ringofferem za statek v Libni. V zámečku bývala kaple sv. Augustina. Dnes po rekonstrukci.

Budova byla pův. středověkou viniční usedlostí. Z doby renesance zachováno sklepení a část zdiva, v 18. stol. byla budova barokně přestavena do dnešní podoby. Od r. 1890 zde byl Zaopatřovací ústav pro staré slepce, od r. 1961 denní stacionář psychiatr. odd. Všeobecné fakultní polikliniky v Praze.