Turistické cíle v okolí obce Olešky

Kopie barokního pomníku sv. Václava od Jana Jiřího Bendla, původně stával na dnešním Václavském náměstí v Praze. Na Vyšehrad byla socha přenesena proboštem Václavem Štulcem v druhé polovině 19. století. Originál je v lapidáriu Národního muzea.

Zbytky gotického hradu. Založen patrně za Karla IV. jako šlechtický objekt. Poprvé zmiňován r. 1377. Zanikl zřejmě v době poděbradských válek. R. 1525 připomínán jako pustý. Výrazně poškozen při stavbě železniční tratě, která jím dnes prochází.

Komplex mohutné jezuitské koleje s kaplí sv. Františka Xaverského na jihu a kostelem sv. Ignáce na severu vznikal postupně na místě několika desítek středověkých domů v letech 1658-1759. Po zrušení řádu slouží kolej jako nemocnice, kostel jako farní. Poškozeny náletem v únoru 1945, opraveny.

Místo měšťanských domů, vzniklých na troskách Milíčova Jerusaléma, postavili jesuité v letech 1659–1731 konvikt. Po zrušení řádu sloužil profánním účelům, v letech 1853–1949 zde působily šedé sestry. Ty vystřídala státní bezpečnost, která objekt užívala do 70. let. Areál opraven po roce 1990.

Pozdně gotická zvonice (65,7 m) z let 1472-1475, renesanční s hodinami od r. 1577. R. 1648 poškozena při obléhání Švédy. Novogotická oprava Josefa Mockera z let 1874-1880. Na věži 3 hist. zvony a zvonkohra z r. 2003. Od r. 2001 uvnitř vestavba o 10 patrech s restaurací, výstavami a vyhlídkou.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Jižní pól leží na hranici pražské Zbraslavi a středočeské Zvole na pravém břehu Vltavy.

Synagoga v maursko-byzantském stylu se secesními vlivy byla postavena jako náhrada modliteben, zaniklých během asanace Židovského města (Josefova) na přelomu 19. a 20. století. Stavba z let 1905–06 podle projektu Wilhelma Stiassnyho sloužila s výjimkou let II. světové války židovské obci.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze někdy po roce 1763, kdy byl v majetku pražských arcibiskupů. Roku 1860 získávají zámek Ringhofferové a v rozmezí let 1875–80 jej přestavují dle stylu „normanské gotiky“.

Jednoobloukový kamenný most přes potok Bystrý, též se nazývá Konopišťský. Pochází z let 1857 - 1858. Most postavený ze žulových kvádrů. Most dlouhý 26 m a široký 7m.

Železniční viadukt postaven r. 1845. R. 1954 vedle kamenného postaven železobetonový viadukt. Betonový viadukt tvoří devět spojitých skořepinových kleneb. Most má 9 oblouků půlkruhového profilu. Rozpětí oblouku je 9 m, šířka 8,9 m. Výška 13 m, délka 125 m. Od r. 2008 prohlášen památkou.

Patrový dvojdům postaven v l. 1874–1875 dle projektu prof. Františka Niklase ve stylu romantizující novogotiky. Uliční průčelí symetrické, s osmi osami, nad krajními osami na obou stranách zdobné štíty. Je užíván Vyšehradskou kapitulou, veřejnosti nepřístupný. Památkově chráněný od r. 1958.

Novorenesanční činžovní dům ze 70. let 19. století, v jehož jádru se zachovaly fragmenty středověkého mlýna. Doložen r.1310, kdy jej koupila Vyšehradská kapitula. Od r. 1321 je uváděn jako Fabiánovský. Se 3 koly na horní vodu. Renesanční klenby v přízemí a zbytky renes. zdiva ve věžovitém přístavku.