Turistické cíle v okolí obce Nehvizdy

Nenápadný kamenný památník z r. 2007 připomíná krvavou bitvu u Štěrbohol mezi Rakouskem a Pruskem dne 6. května 1757, začátek tzv. sedmileté války o dědictví rakouské. V letech 2008 a 2009 přibyly po stranách pamětní desky padlých velitelů, maršálů Schwerina a Browna.

Na jihozápadním okraji Kbel v Mladoboleslavské ulici, která z Prahy vychází jako silnice II/610, se nachází památník prvního rozhlasového vysílání na českém území r. 1923. Vznikl r. 1973 jako připomínka 50. výročí této události a byl opraven v r. 2014.

Místo, kam v noci 29. prosince 1941 seskočili výsadkáři rtm. Jozef Gabčík a rtm. Jan Kubiš z výsadku Anthropoid. Výstroj ukryli v zahradní boudě Antonína Sedláčka nedaleko památníku a ještě téhož dne se oba přesunuli do Rokycan. Druhý památník seskoku je od prosince 2021 u hřbitova v Nehvizdech.

Jednopatrová barokní budova s mansardovou střechou byla postavena na konci 18. století. Byla v majetku místní vrchnosti a sloužila zejména jako zájezdní hostinec. V budově dnes sídlí Ústav archeologické památkové péče Středních Čech (UAPP SČ). Bývalá hospoda je památkově chráněna od roku 1958.

Památkově chráněná dvoupatrová budova s mohutnou valbovou střechou, obdélného půdorysu s hladkým průčelím patří do souboru staveb, tvořících hospodářské zázemí černokosteleckého zámku. Její stáří určuje reliéfní erb Jana Adama Oldřicha z Lichtenštejna s letopočtem 1709 na průčelí obráceném do ulice.

Již r. 1366 v obci stávala tvrz, roku 1677 již není zmiňována. Na jejím místě na konci 18. století vystavěna jako obydlí pro správce a úředníky lichtenštejnského kosteleckého panství jednopatrová obdélná budova krytá valbovou střechou s věžičkou. Podle tradice kdesi v zahradě pohřben Prokop Holý.

Pastevní rezervace divokých koní a praturů je jižněji položená ze dvou částí pastevní rezervace, nalézá se při severním okraji města Milovice. Kolem jižního a východního ohradníku vede z města červená a modrá značka kolem tří vyhlídkových míst. Severněji leží rezervace divokých koní a zubrů.

Barok. zámek po r. 1716 vystavěl František Karel Paceli z Adlersheimu ze starší tvrze z 15. stol. Následují časté změny majitelů (nájemců), v areálu zem. statek. Po r. 1989 s výstavbou přilehlé školy jeho hosp. funkce končí, areál chátrá.

Pivovar je poprvé uváděn roku 1510. Od 17. století sloužil jako zámecký a Liechtensteinové ho nechali rozšířit do podoby čtyřkřídlého dvora s velkou zahradou a s rybníkem. Ve 20. stol. upadal a v roce 1924 byl zrušen. Do r. 1986 zde byla sladovna. V l. 2005-08 byl areál upraven na obytný komplex.

Počernický rybník na Rokytce, rozlohou přes 17 ha největší v Praze, vyhlášen přírodní památkou r. 1988 jako významné hnízdiště ptactva s populací obojživelníků. Celkově rekonstruován v letech 2004-2006, na hrázi vycházková cesta nad zámeckým parkem.

Monumentální secesní budova muzea založeného roku 1896, postavená podle projektu Antonína Balšánka v roce 1928. Nacházejí se zde stálé expozice o bitvě u Lipan, slovanských hradištích v Pošembeří a orientální sbírce cestovatele Josefa Zounka.

Skanzen, jehož otevření bylo připravováno od roku 1891, se uskutečnilo až v roce 1900. Za okupace byly sbírky rozvezeny po okolních muzeích. Celkové opravy provedeny v roce 1967. Na přelomu 60. a 70. let sbírky významně rozšířeny.