Turistické cíle v okolí obce Nehvizdy

Původní radnice se v Kostelci nad Labem připomíná roku 1474. Současná stavba vznikla po požáru 1551, prošla několika přestavbami (1616, po 1727, 1820). Hlavní průčelí je empírové, dominantu tvoří hranolová věž. Budova je stále sídlem městské správy.

Budova radnice na zrekonstruovaném náměstí v Brandýse nad Labem je renesančního původu ze 16. století a v současnosti je sídlem městského úřadu dvojměstí. Freska v průčelí pochází z 1. poloviny 20. století. Moderní přístavba slouží Turistickému informačnímu centru.

Radonická tvrz pocházela až z poloviny 16. století, vznikla buď za Hrzánů z Harasova nebo Jana Hada z Proseče, neboť první písemný doklad o ní pochází z r. 1587. Po připojení Radonic k vinořskému panství Czerninů r. 1675 tvrz ztratila svou funkci a beze stopy zanikla.

Staroslovanské hradiště postaveno jako hraniční přemyslovská pevnost. Ke konci 13. stol. byl na základech královského hrádku vybudován kostel sv. Markéty. Doba zániku hradiště není známa. Zůstaly zachovány pouze mohutné zbytky dvou hliněných valů, vnitřek vyplňuje zčásti sad a zčásti menší pole.

Budova Husova domu vystavěna roku 1927 stavitelem Krejčím. Za 1. republiky samostatný sbor evangelické církve, nyní připojen ke sboru v Libiši. Pořádají se zde rozličné společenské akce. Slouží jako rozlučková síň se zesnulými občany a je zde umístěno kolumbárium.

V terénu stále patrné zbytky zdí menšího, zřejmě bezvěžového, hradu. Postaven po r. 1357 v místě keltského a slovanského hradiště, do roku 1421 patřil cisterciáckému klášteru v Klášterní Skalici u Kouřimi, který v tomto roce rozbořili husté. V roce 1452 uváděn již jako pustý.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Severní pól je vyznačen na hranici katastrů Třeboradic a Hovorčovic.

Zbytky hradu nejasného jména a založení, spojovaného se jmény Skara či Hostyně, snad i kolébka rodu pánů z Pardubic. Zachován dvoudílný areál chráněný příkopy a valy s pozůstatky opevnění a obytné budovy, upravovaný poč. 19. st. při stavbě obory.

Barokní novostavba z roku 1791 podle plánů Josefa Jägra. Za pozemkové reformy přeměněn na zbytkový statek, po válce sídlo JZD, dnes prochází rekonstrukcí.

Barokní zámek byl obnoven v pol. 18.stol na místě staršího, zničeného zámku. Později byl zámek skoro zničen a zůstalo jen jedno ze čtyř křídel, které sloužilo jako škola. Nyní je zámek v soukromých rukou a majitel sídlo obnovuje.

Památka se skládá ze staršího, raně barokního sloupu a mladší sochy Panny Marie Neposkvrněné. Pískovcový sloup byl dle datace na soklu vytvořen roku 1678, kdy byla vytvořena vrcholová soška Immaculaty, není známo. Sloup byl na současné místo instalován roku 2007 a není památkově chráněn.

Pozdně barokní sloup z roku 1780 s kopií sochy Tismické Madony z červeného pískovce. Postaven pravděpodobně z iniciativy místního faráře Václava Jana Roháčka. Jde o ikonografický typ Assumpty - korunované Panny Marie s dítětem, stojící na obráceném srpku měsíce. Památkově chráněn od roku 1958.