Turistické cíle v okolí obce Dřevčice

Zbytky hradu nejasného jména a založení, spojovaného se jmény Skara či Hostyně, snad i kolébka rodu pánů z Pardubic. Zachován dvoudílný areál chráněný příkopy a valy s pozůstatky opevnění a obytné budovy, upravovaný poč. 19. st. při stavbě obory.

Na východním okraji pražských Malešic se nachází školní botanická zahrada v parku s tzv. Jiráskovou vilou, novorenesanční stavbou z r. 1889. Patří Střední odborné škole Jarov pro zahradníky a je bezplatně přístupná veřejnosti v otevírací době.

Barokní novostavba z roku 1791 podle plánů Josefa Jägra. Za pozemkové reformy přeměněn na zbytkový statek, po válce sídlo JZD, dnes prochází rekonstrukcí.

Barokní zámek byl obnoven v pol. 18.stol na místě staršího, zničeného zámku. Později byl zámek skoro zničen a zůstalo jen jedno ze čtyř křídel, které sloužilo jako škola. Nyní je zámek v soukromých rukou a majitel sídlo obnovuje.

Tvrziště po písemnými prameny neuváděné tvrzi, doložené archeologicky do 14. st. Tvrz zřejmě brzy zanikla a ves byla připojena v 15. st. ke Košátkám a od r. 1548 k Lysé nad Labem. Dochován ostrůvek v rybníce a plošinka se zbytky nedatovaného sklepa.

Tvrz poprvé doložena roku 1390. Tvrz pobořena během třicetileté války. V roce 1658 se tvrz uvádí v rozvalinách. Později část využívána ke správním a hospodářským účelům. Zbytky tvrze stávaly až do konce osmdesátých let 20. století. Postupně zbytky tvrze likvidovány a r. 1995 zlikvidovány úplně.

Usedlost a vinice Sluncová jsou doloženy v pol. 17. stol. jako majetek primátora Nového Města Josefa Slunce. Kolem r. 1800 byla usedlost přestavena na klasicistní letohrádek. V l. 1978–82 rekonstruována na representační a školící středisko ČKD.

Pomník české básnířky, libretistky, spisovatelky a bojovnice za práva žen na vzdělání Elišky Krásnohorské stojí na okraji parku na pražském Karlově náměstí od r. 1931. Dílo z bílého rumunského mramoru vytvořila první česká profesionální sochařka Karla Vobišová-Žáková.

Sochu světce, ochránce proti krupobití, bouřce a moru, postavila po roce kněžna Marie Terezie Savojská z Liechtensteina roku 1765 na křižovatce cest v místě zaniklé vsi Křimín.

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého v mírně podživotní velikosti, vytvořená r. 1810, opravena r. 1930. Světec je znázorněn v kanovnickém rouchu, s krucifixem v jedné ruce a palmovou ratolestí v druhé. Socha je součástí památkově chráněného areálu kolem kostela sv. Václava v Nehvizdech.

Památkově chráněná barokní socha světce je vytesána z místního červeného pískovce. Stojí na podstavci ze světlého pískovce, na kterém je uveden rok vzniku plastiky 1777. Představuje Jana Nepomuckého s obvyklými atributy (v kněžském rouchu, s krucifixem a hvězdami nad hlavou).

Socha sv. Jana Nepomuckého v Obříství pochází z roku 1815, na náklad hraběte Clam-Gallase ji postavil pražský sochař Václav Prachner. Původně stála v místech, kde je nyní Štěpánský most. Později před zámkem a nyní na návsi před farou. Opravována v roce 1943 a 1969.