Turistické cíle v okolí obce Dřevčice

Dochované gotické okno a další druhotně použité články (čp. 194) z původní tvrze Stránských ze Stránky z 2. pol. 14. stol., přestavěné Bartošem ze Stránky v r. 1530. R. 1586 připojena i se vsí k Brandýsu n. L., zanikla při úpravách poplužního dvora.

Patník označující Střed Prahy stojí na místě, kde se protínají pomyslné spojnice severního a jižního pólu a spojnice západního a východního pólu Prahy (viz samostatná hesla). Nachází se v okrajové části Žižkova na dětském hřišti v ulici Na Balkáně.

Barokní areál dvora z poloviny 18. stol. byl o sto let později rozšířen. Zdivo v dolní části zpevněno širokými opěráky. Dvůr byl obklopen ohradní zdí a patřily k němu louky a pole. V 80. letech 20. stol. většina hospodářské části zbourána a zůstal jen malý objekt památkově chráněný od r. 1958.

Zmínka o usedlosti na tomto místě je z r. 1567. Anna Salomena z Bubna zde nechala mezi 1623-1638 vystavět mlýn, ten r. 1678 vyhořel. V r. 1841 má mlýn dvě křídla ve tvaru L. Počátkem 19. stol. klasicistně přestavěn. Od r. 1880 mlýn patřil rodině Antonína Švehly, předsedy agrární strany a čs. vlády.

Synagoga z r. 1860 ve stylu kombinujícím novorománské a maurské prvky, v letech 1923–30 funkcionalistická úprava interiéru, od r. 1950 ve vlastnictví Československé církve husitské, které slouží jako modlitebna, kanceláře a kolumbárium.

Pozdně klasicistní synagoga z let 1847–48. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války. Od roku 1946 skladiště, později prádelna. Roku 1995 byla budova vrácena Židovské obci a byla upravena na obchod a byty.

Synagoga na Královských Vinohradech z let 1896–98 podle návrhu vídeňského architekta Wilhelma Stiassneho. Zničena byla při náletu dne 14.2.1945. V roce1951 pak byly ruiny odstraněny a na její místě byla postavena základní škola.

Synagoga z roku 1858, která nahradila starou libeňskou synagogu z roku 1592. Náboženským účelům sloužila do roku 1941. Poté byla užívána jako skladiště. Na počátku 90. let minulého století byla vrácena židovské obci a užívána jako kulturní centrum.

Synagoga vystavěná po vzoru vídeňského templu r.1830 na místě starších synagog, které postupně zanikly při požárech. První synagoga na tomto místě byla dřevěná, uváděná roku 1515. Dnes je zde depozitář Židovského muzea.

Nejstarší a nejmenší dochovaná vyšehradská brána, chránící pevnost na nejzranitelnějším místě, od Pankrácké pláně. Udávaný rok vzniku 1655 není pravděpodobný, nejspíš vznikla už během třicetileté války. Sloužila jako celnice výběrčím potravní daně i k bydlení. V roce 1931 proražen průchod pro pěší.

Výšinné hradiště, patrně slovanské z 8. nebo 9. století. Dochoval se výrazný zbytek valu na severu předpokládané akropole. Průběh dalších částí fortifikace prokázán pouze geofyzikální prospekcí. Předpokládaná rozloha hradiště je 25 hektarů.