Turistické cíle v okolí obce Dřevčice

Zámek byl postaven jako rezidence dominikánů r. 1710 na místě středověké tvrze. Kolem byl založen rozsáhlý park. Zámek byl upravován koncem 19. stol. později, v l. 1969–70 zde bylo sídlo zelinářskozahradnického závodu Státního statku hl. m. Prahy.

Největší česká secesní památka. Původně koncové nádraží Dráhy císaře Františka Josefa z r. 1871 na trati z Vídně. První staniční budova zbořena. Dnešní Fantova budova a prosklená hala nad nástupišti z let 1901-1909. Moderní odbavovací hala z let 1972-1979. Pod nádražím je stanice pražského metra.

Kostelík se nachází uprostřed ruského hřbitova, přímo naproti vchodu z ulice Jana Želivského. Byl postaven roku 1928 ve staroruském slohu; za zmínku stojí zejména mozaika Bohorodičky.

Čtyřkřídlá budova s centrální halou v historizujícím slohu dle projektu R. Kříženeckého. Výstavbu inicioval r. 1909 Rudolf Jedlička. Zprovozněno 28. 7. 1914. Za 1. sv. války lazaret Červeného kříže, za 2. sv. války lazaret SS. R. 1946 znárodněno, přeměněno na porodnici a ústav péče o matku a dítě.

Z r. 1416 je první zmínka o tvrzi, na sklonku 18. stol. uváděna jako zřícenina. Gallasové vybudovali nynější zámek. Působí spíše dojmem předměstského domu, než zámku.

Renesanční zámek byl původně gotickou tvrzí postavenou koncem 14. stol. na čtvercovém půdoryse s vodním příkopem. Tvrz byla v 60. letech 16. stol. přestavěna na zámek. V letech 1960–64 byl zrekonstruován do podoby dvoukřídlé dvoupatrové budovy.

Satalická bažantnice byla založena kolem r. 1780 na vinořském panství hrabat Czerninů na francouzský způsob a užívána také jako obora pro jeleny a daňky. Od r. 1949 je přístupná veřejnosti a od r. 1951 pro mimořádné přírodní hodnoty chráněna jako přírodní památka o rozloze přes 15 ha.

Havránka je společný název pro dvě části přírodní památky na území městské části Praha-Troja. Je tvořena samostatnými lokalitami, kterými jsou Pustá vinice a Údolí potoka Haltýře s prameništěm. Obě části památky jsou přístupné po trase naučné stezky Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Přírodní památka Ládví chrání od r. 1982 jedinečný doklad o činnosti druhohorního moře, jež ve stěnách lomu zanechalo příbojové kapsy, vyplněné různě velkými valouny. Spáry mezi balvany jsou vyplněny jílem, který vzácně skrývá zkameněliny jednobuněčných živočichů–dírkovců z mořského planktonu.

Přírodní rezervace Okrouhlík, vyhlášená r. 1982, je maloplošné chráněné území v prudce se svažující zalesněné stráni obrácené na jihozápad. Chráněny jsou výchozy pískovců a slepenců s bohatým výskytem ptáků a teplomilného hmyzu a rostlin. Přístup po obvodových cestách.

Přírodní památku s názvem Velká Skála vyhlásil někdejší Národní výbor hl. m. Prahy r. 1968. Důvodem ochrany je buližníkový skalní suk jako význačný geologický a krajinný objekt na severním okraji katastrálního území pražské Troje.