Turistické cíle v okolí obce Dřevčice

Pomník stojí v parku uprostřed vsi. Vystavěn u příležitosti pětistého výročí upálení Mistra Jana Husa. Pomník představuje skálu. Postupem času odcizeny tabulky z pomníku. R. 2021 pomník opravován a chybějící tabulky na pomník vráceny.

Památník obětem 1. světové války je tvořen sousoším s názvem „POHŘEB V KARPATECH“ podle návrhu slavného sochaře Jana Štursy.

Dne 27. května 2009 v 10.35 hod., přesně na minutu po 67 letech, byl slavnostně odhalen pomník události, která významně ovlivnila české dějiny. Pomník Operaci Anthropoid stojí v horní Libni u křižovatky ulic Zenklovy a V Holešovičkách.

Pomník vyšehradského probošta Mikuláše Karlacha (1831–1911) vytvořil sochař Pavel Malovaný. Je z božanovského pískovce, slavnostně odhalen byl 29.6. 2003 při oslavě 100. výročí dokončení přestavby vyšehradské baziliky sv. Petra a Pavla. Stojí v sadech, které jsou po Mikuláši Karlachovi pojmenovány.

Unikátní pomník vynikajícímu českému fyzikovi Václavu Dolejškovi (1895-1945) je dílem výtvarníka a technika Františka Svátka. Byl odhalen v r. 2019 v areálu ústavů ČAV na rozhraní Libně a Kobylis.

Vítězslav Hálek, vlastním jménem Vincenc Hálek, se narodil 5. dubna 1835. Pomník tohoto básníka a spisovatele odhalen 5. července 1885. Je dílem sochaře Vobořila. V říjnu 2007 z pomníku zcizena bronzová kovaná lyra. Roku 2014 nahrazena replikou.

Zámek byl postaven jako rezidence dominikánů r. 1710 na místě středověké tvrze. Kolem byl založen rozsáhlý park. Zámek byl upravován koncem 19. stol. později, v l. 1969–70 zde bylo sídlo zelinářskozahradnického závodu Státního statku hl. m. Prahy.

Největší česká secesní památka. Původně koncové nádraží Dráhy císaře Františka Josefa z r. 1871 na trati z Vídně. První staniční budova zbořena. Dnešní Fantova budova a prosklená hala nad nástupišti z let 1901-1909. Moderní odbavovací hala z let 1972-1979. Pod nádražím je stanice pražského metra.

Kostelík se nachází uprostřed ruského hřbitova, přímo naproti vchodu z ulice Jana Želivského. Byl postaven roku 1928 ve staroruském slohu; za zmínku stojí zejména mozaika Bohorodičky.

Čtyřkřídlá budova s centrální halou v historizujícím slohu dle projektu R. Kříženeckého. Výstavbu inicioval r. 1909 Rudolf Jedlička. Zprovozněno 28. 7. 1914. Za 1. sv. války lazaret Červeného kříže, za 2. sv. války lazaret SS. R. 1946 znárodněno, přeměněno na porodnici a ústav péče o matku a dítě.

Z r. 1416 je první zmínka o tvrzi, na sklonku 18. stol. uváděna jako zřícenina. Gallasové vybudovali nynější zámek. Působí spíše dojmem předměstského domu, než zámku.