Turistické cíle v okolí obce Dřevčice

Současný palác vznikl postupnou přestavbou románského domu ze 12. století, vrcholně goticky a renesančně upraveného. Vrcholně barokně upraven po roce 1701 podle projektu G. B. Alliprandiho. Poslední významné úpravy proběhly v roce 1901.

Raně barokní palác postavil v letech 1651–57 Carlo Lurago. V r. 1787 klasicistně přestavěn F. Hegerem. Od r. 1907 vlastnictví sociální demokracie. V letech 1953–89 Leninovo muzeum. Dnes sídlo ČSSD a Amer. kulturního a obchodního střediska.

Palác vznikl ze dvou gotických domů z doby po 1370. Současná podoba po Palliardiho přestavbě pro barona MacNevena kolem 1770. Od r. 1811 patřil advokátu Měchurovi, pozdějšímu tchánu Fr. Palackého, který zde žil a zemřel stejně jako jeho zeť F. L. Rieger.

Vrcholně barokní palác na místě čtyř středověkých domů, sjednocených v 15. stol. Autorem vrcholně barokní přestavby je K. I. Dientzenhofer. Ve 30. l. 20. stol. upraven na banku. V jedné místnosti strop s výzdobou z doby Dientzenhoferovy přestavby.

Čtyřkřídlý raně klasicistní palác vystavěl pro Maxmiliána hraběte Desfourse na konci 18. stol. Ignác Palliardi. Po něm vlastnictví podnikatele Jakuba Wimmera. Jméno podle Porgesů z Portheimu, kteří jej vlastnili od 19. stol. do druhé světové války.

Barokní palác z let 1694–99 (Jean Baptiste Mathey) na místě čtyř gotických domů, značně poškozen při pruském obléhání Prahy r. 1757, přestavěn po r. 1783 Antonem Haffeneckerem. Sochařská výzdoba od I. M. Platzera.

Stavba z let 1743–52 snad dle návrhu K. I. Dientzenhofera pro rod Piccolomini na místě několika domů, postupně scelovaných a přestavovaných v 16. a 17. stol. V majetku rodu Sylva-Taroucca od 1885, od 1911 pražské obce. Řada přestaveb ve 20. stol.

Na pozemku kláštera augustiniánů postaven v letech 1715–1725 barokní letohrádek, snad architektem z okruhu Jana Baptisty Alliprandiho. Přestavěn a rozšířen r. 1792 kněžnou Alžbětou z Fürstenbergu. Počátkem 19. stol. továrna na cikorku, později cukrovar. Od poloviny 19. století slouží zdravotnictví.

První zdejší pamětní síň otevřena r. 1956 v budově místní pošty. V roce 1968 provedena oprava usedlosti, kde Bedřich Smetana prožil několik let a sem byl Památník přestěhován. V srpnu 2002 zaplavila usedlost do výše jednoho metru a památník zrušen. Zrekonstruován a znovu otevřen v r. 2007.

Nenápadný kamenný památník z r. 2007 připomíná krvavou bitvu u Štěrbohol mezi Rakouskem a Pruskem dne 6. května 1757, začátek tzv. sedmileté války o dědictví rakouské. V letech 2008 a 2009 přibyly po stranách pamětní desky padlých velitelů, maršálů Schwerina a Browna.

Místo popraviště, na kterém bylo v pondělí 21. června 1621 popraveno 27 českých pánů a měšťanů za účast v protihabsburském povstání.

Na jihozápadním okraji Kbel v Mladoboleslavské ulici, která z Prahy vychází jako silnice II/610, se nachází památník prvního rozhlasového vysílání na českém území r. 1923. Vznikl r. 1973 jako připomínka 50. výročí této události a byl opraven v r. 2014.