Turistické cíle v okolí obce Vlkov nad Lesy

Kostel Nejsvětější Trojice románsko-gotického původu je nejstarší stavbou města a také součástí jeho znaku. Podoba pochází z pohusitské doby, o příčnou loď a dřevěnou věž stavba doplněna v 19. stol. Z okolního zrušeného hřbitova zachována jen empírová Zubatovská kaple z r. 1842.

Husův sbor, modlitebna Církve československé husitské, byl v Novém Bydžově postaven r. 1926 podle plánů arch. J. Hurycha. Jde o pětitraktovou budovu s centrální hranolovou věží, v níž je umístěn vchod. Objekt stále slouží původnímu účelu.

Barokní sousoší Kalvárie stojí před kostelem. Pochází od neznámého autora. Je zhotoveno z červeného pískovce, pochází z roku 1761. Rustikálně pojatý kříž s tělem Krista a u něj dvě sochy. Panna Marie a sv. Jan. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1987.

Mariánský sloup je pozdně barokní dílo z r. 1768. Na odstupněném základu spočívá mohutný odstupněný sokl. Krajní pole vyplňují rokaje, střední nesou kartuši s reliéfy světců. Na soklu sloup s rokokově dekorovanou hlavicí, který obklopují jiní čtyři světci. Socha Panny Marie je podána v dynamickém stylu. Sloup zapsán do seznamu kulturních památek v r. 1965.

Kaple Panny Marie v Bydžovské Lhotce je prostá stavba barokního původu. Podle nápisu nad vchodem byla postavena r. 1669 a obnovena r. 1982. K pravidelným bohoslužbám se nepoužívá.

Pozdně barokní kaple sv. Marka na hřbitově za Cholenicemi vystavěna r. 1776, po částečném zřícení r. 1871 rekonstruována r. 1891. Církevně nevyužívána. Od r. 1958 kulturní památka, výrazná dominanta krajiny.

Výklenková kaple sv. Vojtěcha z konce 18. století. Obdélná kaple ukončená trojúhelníkovým štítem. Opravy provedeny v letech 1859, 1901, 1932, 2011 a 2016. Požadavek na přenesení kapličky na jiné místo, než je současné u prodejny automobilů, neprošel.

Barokní zámek nechal postavit F. F. Kinský v letech 1721-1723 podle projektu J. B. Santiniho. Vrcholné dílo našeho barokního stavitelství. Roku 1943 vyhořel. Rekonstruován až do roku 1968.

Nevýrazné, leč velké tvrziště pohlcené zástavbou obce. V roce 1356 byl poprvé připomenut Heřman z Klamoše. Místní vladykové ale vymřeli v roce 1395 a poté se majitelé často střídali. Tvrz zanikla v blíže neurčené době na konci středověku.

Zámek vybudovaný přestavbou z vodní tvrze z 15. stol. Od r. 1638 v majetku rodu Šliků. Nejprve upraven na trojkřídlou budovu s nádvořím a v 19. stol. Ervínem Šlikem nádvoří uzavřeno východním křídlem. Dnes školské zařízení. Okolo zámku rozsáhlý park.

Nepatrné pozůstatky tvrzí, které stávaly ve dvou částech zaniklé obce Korce. Písemně jedna z tvrzí zmíněna r. 1415, kdy ji Aleš z Korec prodává Matěji Jásovi ze Studeňan a Alšovi z Černěvsi. Dnes pouze málo zřetelná tvrziště u Žehuňského rybníka.

Dřevěná soukromá rozhledna byla vybudována nákladem majitele přilehlé firmy r. 2017. Má krytou vyhlídkovou plošinu ve výši 5 m při celkové výšce stavby 8 m. Je volně přístupná po 25 schodech.