Turistické cíle v okolí obce Bošín

Raně barokní zámek byl postaven roku 1649. V letech 1659–1660 byl rozšířen o boční křídla. Kolem zámku je neupravovaný park s velkou sbírkou dřevin. Zámek prochází postupnou rekonstrukcí.

Terénní zbytky tvrze a vsi Kříženec zaniklé zřejmě v průběhu 15. století. První zmínka o vsi po pol. 11. stol., tvrz zřejmě ze 14. st., r. 1558 již pustá. Kostel ve vsi zbořen až r. 1719. Dochovány valy tvrze, kostel a ves připomíná kříž a dvě lípy.

Terénní náznaky tvrziště datovaného mezi 2. pol. 13. století a 1. pol. století 15. R. 1361 byly Karlem IV. uděleny v manství Janu Švábovi z Jikve, r. 1454 je uváděn dvůr Krňovice. Tvrz zřejmě zanikla v husitských válkách. Dochováno nezřetelné tvrziště v poli s náznakem průběhu valů.

Z hradu pánů Křineckých z Ronova ze 2. pol. 15. stol. se zachovalo mohutné zemní opevnění. Pozůstatky staveb zanikly při stavbě zámku po r. 1659, ten byl zbořen v r. 1891.

Květinové hodiny v lázeňském parku pocházejí z roku 1932. Přestavěny až v roce 2006. Na hodinách uváděno aktuální datum vysázené z květin. Nedílnou součástí poděbradských hodin je litinový trpaslík, jenž pravidelně odbíjí čas.

Zámek postaven na místě starší tvrze r. 1704 majitelem Arnoštem Karlem z Valdštejna. Daší přestavbou zámek prošel v l.1767–71.V r.1945 byl zámek zkonfiskován. Po r. 1968 jej převzal Ústř. dopr. institut a zámek byl opraven. Nyní restaurace a hotel.

Zámek vznikl pravděpodobně začátkem 18. stol. přestavbou starší tvrze. V l. 1760–74 byl upraven do dnešní podoby. Ve 2. pol. 20. stol. byl zámek opraven a dnes je v držení několika soukromých majitelů, část budovy slouží jako obecní úřad a pošta.

Hradiště lužické kultury z mladší doby bronzové zaujímá plochu velkou 4,4 ha a leží uvnitř národní přírodní rezervace Čtvrtě vyhlášené r. 1989 poblíž vsi Studce, která je místní částí městyse Loučeň. Dochované valy a příkopy nejsnáze přístupné ze Studců po modrém značení.

Mariánský sloup v Nymburce vznikl roku 1717 zřejmě v dílně F. M. Katterbauera. Kromě titulní plastiky na vrcholu stojí na podstavci sochy svatých Václava, Josefa, Floriána a Jiljí. Opraven 1857 a koncem 20. století.

Pozůstatek drobného panského sídla zaniklé vsi Mastnice. Tvrz se vsí zmiňována kol. r. 1400, roku 1487 uváděna jako pustá. Tvrziště s jádrem o průměru 18 m, bez stop zástavby.

Zámek nechal postavit O. Ladislav z Valdštejna v r. 1698. V roce 1863 byla přistavěna dvě příčná třípatrová křídla. Roku 1938 bylo strženo jedno křídlo. Dnes je zámek v majetku soukromé firmy.

Zřejmě nejlépe dochované cihlové městské opevnění v českých zemích pochází z počátku 14. století. Zejména na východní části obvodu hradby prodělaly tvrdou puristickou restauraci na přelomu 19. a 20. století.