Turistické cíle v okolí obce Bošín

V roce 1622 vystavěn původní zámeček, v roce 1760 přestavěn barokně. V dnešní době slouží jako domov seniorů a je proto veřejnosti nepřístupný.

Někdejší labský mlýn pod nymburskými hradbami nese své jméno od roku 1924, kdy ho odkoupil František Šafařík. Po roce 1948 zestátněn, následně zchátral a byl uzavřen. Dnes soukromý obytný a výrobní objekt v rekonstrukci.

Trojpolový železobetonový most přes Labe v Nymburce z roku 1912 postavila podle projektu arch. Františka Roitha pražská firma Ing. Karla Herzáně. Od počátku 90. let slouží jen automobilům, velká rekonstrukce 1998.

Rod pánů ze Smilovic je znám od roku 1398. Ve Smilovicích nechal vystavět tvrz, která zanikla pravděpodobně při velkém požáru v roce 1687. Poté bylo panství prodáno Valdštejnům, kteří jej připojili k nedalekým Dobrovicím.

Součástí někdejší bohaté barokní sochařské výzdoby obce a jejího okolí je i socha svatého Jana Nepomuckého, umístěná ve středu severní fronty protáhlé loučeňské návsi. Pochází z I. poloviny 18. století, nedávno byla obnovena.

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1696 a jejím autorem je Jan Brokoff. Socha stojí ve výklenku, jenž je pozůstatkem ohradní zdi dominikánského kláštera ze 17. století.

Součástí někdejší bohaté barokní sochařské výzdoby obce a jejího okolí je i socha svatého Prokopa, umístěná u zdi bývalé farské zahrady. Pochází z poloviny 18. století. Vzhledem k použitému pískovci a chybějící péči již světec i jím pokořený ďábel ztratili prakticky veškeré rysy.

Pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice je novogotickým dílem z roku 1860. Stojí uprostřed vsi a obklopují je vzrostlé lípy, vysazené r. 1937. Umělecké dílo postupem času značně sešlo, jeho rekonstrukce se získanou dotací z fondů EU, byla realizována r. 2013.

Barokní sousoší Panny Marie se sv. Josefem a Janem Nepomuckým z r. 1720 na Hilmarově náměstí v Kopidlně je považováno za dílo kosmonoského sochaře Martina Ignáce Jelínka. Opravováno r. 1881 Antonínem Suchardou.

Tvrziště po sídle asi ze 14. st., kdy zde sídlili zemané z Báně. Od r. 1497 (doložena existence tvrze) v držení Baderských z Újezda, r. 1550 tvrz uváděna jako pustá. Dochován centrální pahorek beze stop zástavby, chráněný okružním příkopem a valem.

Budova bývalé radnice byla vystavěna r. 1875. Byla opravována v letech 1921, 1929 a 1969. V r. 1929 byl do štítu umístěn znak města Kopidlna. Nyní v budově sídlí knihovna a kino, v přízemí pak restaurace a obchod. Městský úřad přestěhován do menší budovy v sousedství.

Zámek vznikl přestavbou got. tvrze, postavené před r. 1384 Vilémem ze Staré u starší tvrze (snad 13. stol., postav. Arnoštem ze Staré). V l. 1571-73 přestavba sídla Jiřím Pruskovským z Pruskova na renes. zámek. Opraven v 2. pol. 20. stol. Od r. 2007 rodiny Sukových, opraven a přístupný od r. 2008.