Turistické cíle v okolí obce Městec Králové

Kostel ve Žlunicích je gotická cihlová stavba a vznikl patrně ve 2. čtvrtině 14. století. V letech 1701–1704 byl prodloužen západním směrem a byla také přistavěna věž a boční kaple, r. 1728 pak druhá boční kaple. Dnešní podoba pochází z poslední opravy provedené v letech 1984-1987.

Kostel sv. Prokopa románského původu z doby kolem r. 1200 později přestavován goticky, renesančně i barokně. Důkladně opraven také r. 1938. Průčelní věž ze 16. stol. nahradila dvě původní menší, postranní věže. Zařízení převážně rokokové. Nyní filiální kostel bez pravidelných bohoslužeb.

Novorománský kostel sv. Prokopa byl postaven v letech 1879-1881 jako náhrada za pův. gotickou stavbu zničenou požárem r. 1803. Vznikl však na jiném místě na tehdejším okraji vsi. Orientovaná stavba se skládá z obdélné lodi, půlkruhového presbytáře s přilehlou sakristií a hranolové věže v průčelí.

Pův. dřevěný kostel z 13. stol., po r. 1347 přestavěn na kamenný Petrem z Rožmberka. Barokně upraven r. 1712, přestavěn po požáru r. 1830. Vybavení je novobarokní, z třetiny 19. stol. Z kostela pochází pozdně gotická Žiželická monstrance z r. 1510.

Kostel neznámého zasvěcení ve Smidarech doložen od 14. stol., po třicetileté válce zasvěcen sv. Stanislavovi. Starý dřevěný kostel vyhořel r. 1749 a byl nahrazen barokní novostavbou s věží. Poměrně velký kostel byl budován ve dvou etapách, neboť r. 1752 znovu vyhořel. Dokončen r. 1769.

Původně gotický kostel z 14. století. Roku 1763 vyhořel a v letech 1766-69 postaven do dnešní barokní podoby. V kostele se nachází hrobka J.F. Morzina z roku 1765.

Pozdně barokní kostel sv. Václava v Žitovlicích vystavěn v letech 1769-1772 na místě zříceného dřevěného a obnoven r. 1863. Jednolodní obdélná stavba se čtvercovým presbytářem a hranolovou věží nad západním průčelím. Nyní zchátralý a částečně vyklizený, církví nevyužíván.

Kostel ze 2. poloviny 17. stol. na místě kostela připomínán již ve 14. stol.. Omítnutá roubená stavba lidového raného baroka se šindelovou střechou.

Barokní kostel sv. Václava nahradil v letech 1730-1732 níže položenou gotickou stavbu ze 14. stol. Vznikl podle plánů pražského architekta Tomáše Haffeneckera, po jehož smrti r. 1730 se na dokončení podílel i K. I. Dienzenhofer. Zařízení barokní z doby stavby. Od r. 1958 kulturní památka.

Nynější kostel sv. Václava a Barbory vznikl původně v letech 1748-1749 jako barokní zámecká kaple, zasvěcená sv. Barboře. Ta byla v letech 1903-1904 zásadně obnovena a upravena na farní kostel, který byl nově zasvěcen sv. Václavu. V současnosti církev používá zasvěcení oběma světcům.

Původní gotický kostel doložený r. 1350 nahrazen r. 1726 novou barokní stavbou podle projektu Filipa Spannbruckera. Při úpravách r. 1807 přemístěna sakristie. Vnitřní zařízení novogotické s barokními doplňky. Od r. 2005 kostel filiální ve farnosti-děkanství Kopidlno.

Kostel sv. Vavřince je prvně zmiňován jako farní r. 1384, důkladně upraven r. 1854, dnes v podobě z 19. stol. Jednolodní stavba s trojboce uzavřeným presbytářem, vnitřní vybavení vesměs z 18. a 19. stol. Hlavní oltář pochází z let 1720-1730, oltářní obraz z r. 1848 maloval F. H. Riegel.