Turistické cíle v okolí obce Chotěšice

Vila je první realizací secesního architekta Josefa Fanty v Poděbradech. Vznikla v roce 1898 přestavbou stodoly pro rodinu Obereignerovu. Romantická stavba s prvky různých slohů ve své době vyvolala bouřlivé reakce a posměch.

Stavba v zámeckém parku inspirovaná palmovým skleníkem ve vídeňském Schönbrunnu realizována z iniciativy hraběte Erwina Schlika podle projektu arch. Josefa Podhájského r. 1894. Nyní v péči Střední zahradnické školy, rekonstruována r. 2003.

Památník selských bouří. Socha rebela v nadživotní velikosti. Postaven v r.1938 u příležitosti 90. výročí zrušení roboty. Připomíná porážku selského povstání v roce 1775.

Pamětní síň Foerstrova rodu v Osenicích byla zřízena úpravou bývalé školy a je věnována významnému rodu kantorů a hudebníků, z něhož vzešel i významný hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster. Příslušníci rodu působili kromě Osenic také v Praze, na jižní Moravě a ve Slovinsku.

Autor sochy Jakub Obrovský. Sochu vytvořil roku 1929. Plastika Ztracený ráj nebo též Vyhnání z Edenu či Vyhnání z ráje. Socha načas přenesena do Národní galerie, město Poděbrady ji získalo zpět a umístilo ji v lázeňském parku.

Královský hrad přestavěný na zámek. Zal. před r. 1268. Od r. 1361 patří Kunštátům. 1420 a 1426 neúspěšně obléhán. Od r. 1495 znovu královský. Přestavěn renesančně po r. 1539, poškozen za 30leté války, opraven barokně po r. 1723 a ve 2. pol. 18. st.

Socha J. E. Purkyně pochází z roku 1960. Stojí na kónickém obdélníkovém podstavci z leštěné žuly. Vědec sedí na židli a plášť má přehozen přes opěradlo křesla. Pravá ruka je pozdvižena, levá se opírá o opěradlo židle.

Jednoduchý pomník ze tří pískovcových bloků s pamětní deskou na návsi ve Starém Bydžově připomíná rodnou školu hudebního skladatele a pedagoga Jana Maláta (1843-1915). Pamětní deska byla slavnostně odhalena r. 1933 a pomník odborně restaurován r. 2014.

Jezdecká socha od B. Schnircha z roku 1891, o pět let později osazena na pomník v Poděbradech. Kvůli úspoře nákladů vytvořena netradiční technikou tepaného plechu na kostře z ocelových profilů. Pomník rekonstruován po roce 1990.

Kamenný pomník češovskému myslivci Tomáši Svobodovi, tajnému evangelíkovi, popravenému pro víru r. 1729 v Kopidlně, byl zbudován r. 1929 péčí honebního spolku v Češově a zhotovil ho místní kameník Pour. Je umístěn u vchodu do areálu Češovských valů na konci odbočky naučné stezky.

Kamenný pomník obětem I. světové války byl zhotoven ve 20. letech 20. století. Slavnostně byl odhalen r. 1937. Na bočních pylonech jsou nápisové desky se jmény obětí války.

Kámen, u něhož byl 4. června 1729 sťat tajný evangelík, panský myslivec Tomáš Svoboda z nedalekého Češova, a pamětní deska se nacházejí v Kopidlně v ulici, která nese jméno popraveného. Dům s pamětní deskou stojí v těsné blízkosti železničního přejezdu a místního nádraží.