Turistické cíle v okolí obce Chotěšice

Vila ve stylu geometrické secese, druhá z poděbradských realizací architekta Josefa Fanty. Postavena byla v roce 1910 pro rodinu Geiselreitnerových z Kouřimi. Vilu obklopuje secesní plot, ukázka mistrné kovářské práce.

Písemné zmínky o místě jsou z roku 1318. V roce 1623 upravena místní tvrz na renesanční zámeček, v roce 1683 zámek barokně přestavěn. V současné době empírová podoba.

V druhé polovině 18. stol. František Ferdinand Kinský postavil na okraji vsi Vlkov nad Lesy lovecký zámeček. V roce 1895 byl zámeček změněn na myslivnu. Ve vlastnictví Kinských zůstal až do roku 1945. Nyní je v soukromém vlastnictví.

Na místě starší tvrze byl r.1780 postaven pozdně barokní zámek. Průčelí je podélně rustikované s pravoúhlými okny. Uprostřed přízemí je portál s karyatidami dvou obrů nesoucích balkon.

Na výšině nad městem stála opevněná tvrz, středisko veselské větve Vartemberků až do r. 1438. Po r. 1745 tvrz přestavěna na barokní zámek. V r. 1835 vyhořel a Karlem Paarem upraven empírově. V r. 1950 začala jeho necitlivá adaptace na školu.

Školní budova v Chlumci nad Cidlinou byla postavena v letech 1898-1899 podle projektu arch. Vratislava Pacovského, areál rozšířen o další budovy do současné podoby v letech 1989-1994. Pomník J. A. Komenského před průčelím pochází z r. 1923.

Anglický park o rozloze 7,68 ha má podobu z r. 1893 podle plánů Fr. Thomayera a je v péči zahradnické školy. Zámecký rybník, zvaný též Kníže, o nynější rozloze 25 ha je doložen na říčce Mrlině od r. 1564. Pozoruhodná je pětice přírodních sádek za jeho východním koncem.

Jeden z poděbradských minerálních pramenů se nalézá v zámeckém příkopu u zámku. Pochází z roku 1907. Pojmenován Pramen knížete Arnošta Filipa Hohenlohe, lidově se nazývá Zámecký.

Zámecký rybník v Kopidlně je rybník na říčce Mrlině, jenž vznikl původně nejspíše kvůli ochraně zdejší vodní tvrze, zmiňované již k roku 1314, i když tehdy vypadal úplně jinak. Velkou úpravou pak prošel zejména v 16. a 18. století a poté v souvislosti s úpravou zámeckého parku koncem 19. století.

Židovský hřbitov založen roku 1899, dochováno 27 náhobků z let 1906–1948. Při vchodu márnice zrekonstruovaná v roce 2003.

Hřbitov založen roku 1830, nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1833. Dochováno 247 náhrobků, hřbitovní zeď a hrobnický domek čp. 97, sloužící jako rekreační objekt. Je zde pohřbena babička Franze Kafky.

Židovský hřbitov ve Veselici byl založen asi v polovině 18. stol. Leží na okraji lesa přibližně 0,5 km za obcí a je poměrně zachovalý. Kolem 250 náhrobků nese převážně české nápisy. Kromě hřbitova se dochoval také hrobnický dům.