Turistické cíle v okolí obce Praha 6-Vokovice

Postaven na místě tří domů v roce 1719. Přestavěn vrcholně barokně v letech 1736 až 1739 Hrzány z Harrasova. V roce 1748 jej získal František Leopold Buquoy. Roku 1860 upraven novobarokně. Nyní sídlo velvyslanectví Francouzské republiky.

Julius Grégr se narodil roku 1831. Proslavil se jako zakladatel a majitel nejznámějších českých novin 19. stol., Národních listů. Roku 1893 zakoupil mlýn v Máslovicích. V něm roku 1896 zemřel. Jeho mlýn po přestavbách nyní slouží jako Výzkumný ústav včelařský.

Pomník V. Beneše Třebízského vznikl r. 1898. Sestává ze stupňovitého soklu, pilířového podstavce ze žuly a busty z bronzu. Pomník vznikl z iniciativy Spolku Třebízský. Busta dílem Ladislava Šalouna. Pomník zapsán do seznamu kulturních památek r. 1987.

Zámek vystav. v l. 1699–1705 na obj. A.M.F.Toskánské (stavitel J. Klingenleitner). Vrcholně barokní úpravy provedli v l. 1747–1754 F. Keymel a K. I. Dienzenhofer. V l. 1814–1816 přistav. klasicistní křídla. R. 1805 postoupen Ferdinandovi Habsburskému, r. 1847 Ferdinandovi V. R. 1918 zestátněn.

Hrad z 2. poloviny 15. století. Roku 1632 vypálen a vydrancován. V 17. století se z něj stala zřícenina. Dnes dochovány pouze nečetné zbytky roztroušené v zástavbě

Pozůstatky hradiště, vystavěného Slovany na přelomu 8. a 9. století v místě starších sídlišť (doloženy neolitické nálezy).

Původně patrová, dnes přízemní budova nejistého stáří pod Vyšehradem. Patřila Vyšehradské kapitule a od poloviny 19. století až do své smrti r. 1887 zde bydlel zakladatel české geologie profesor Jan Krejčí. Po dostavbě Vyšehradského tunelu úřadovna výběrčích potravní daně na čáře (akcíz) a mýtnice.

Na místě dnešní budovy stával jednopatrový domek patřící Vyšehradské kapitule. Ten v roce 1765 zakoupila vyšehradská obec a zřídila zde radnici. Historizující podobu radnice získala v l. 1867–1871. Její přestavbu provedl stavitel Josef Horký, fasádu navrhl Jan Schwarz. Dnes je zde odborné učiliště.

Bývalý statek situován v centru obce. Soubor budov hospodářského dvora. Předmětem ochrany je jihozápadní křídlo s přistavěným hvozdem sladovny. Vchod do dvora veden pískovcovým portálem ze 17. stol. orámovaný bosáží, sklenutý vypjatým segmentem, jeho cípy jsou neseny volutovými konsolami.

Zámek s přilehlým parkem vzrostl ze staršího objektu tvrze za Antonie z Klebelsberku (rozené Krakovská z Kolovrat) v rozmezí let 1773-1785. Jedním z majitelů zámku v 19. stol. byl např. i hrabě František Josef Desfours. Dnes zde sídlí umělecká škola.

Jediný ocelový obloukový most v Praze, secesní stavba z let 1905-1908, od r. 1958 chráněná kulturní a technická památka. Dílo projektoval arch. Jan Koula se třemi spolupracovníky. Z výtvarné výzdoby vynikají 4 sochy Viktorie či geniů na 17,5 m vysokých sloupech.

Barokní zahrada z doby po r. 1693 přiléhá k severní boční stěně Černínského paláce. Založena podle plánů Francesca Carattiho, do současné podoby upravena podle projektu Fr. Max. Kaňky a obnovena v letech 1994-1997. Od r. 2011 volně zpřístupněna o nedělích a svátcích během turistické sezóny.