Turistické cíle v okolí obce Bohdaneč

V r.1760 Filip Krakovský z Kolovrat přestavěl původní dvůr na barokní zámek. V l.1863-1865 získal současnou podobu ve slohu anglické gotiky. Posledními majiteli byla až do r. 1945 rodina Kleeborn-Eisensteinova.

Na louce na východní straně obce v roce 2006 zbudován památník připomínající geografický střed České republiky.

Bývalá tvrz, dnes jako patrová obdélná budova. Postavena po r. 1550 Fridrichem Lukaveckým z Lukavce, následně prodána Jaroslavu Trčkovi z Lípy a připojena k ledečskému panství. Již od 17. stol. je tvrz přestavěna na hospodářskou budovou. Nyní v soukromém vlastnictví.

V Hodkově byla tři panská sídla. Z nejstaršího se dchovalo jen tvrziště, mladší zaniklo a třetí nejmladší sídlo vzniklé po r. 1850 úpravou úřednického domu a přestavěné r. 1912 za Alfréda Šebeka s účastí arch. F. Woretzsche se dochovalo dodnes.

V r. 1765 Horku koupil Jan Adolf z Trautmannsdorffu, který nechal starší tvrz přestavět na jednoduchý barokní zámek. V r. 1769 přistavěna kaple sv. Josefa. Za Štanglerů byl zámek klasicistně upraven. V r. 1949 zestátněn. Dnes slouží jako obecní úřad a zámecká restaurace.

Zaniklý zámek byl postaven jako tvrz ve 13. stol. V r. 1571 ji získal Václav Zajíc z Házmburka a přestavěl jí na barokní zámek. V 19. stol. prošel zámek klasicistní (majitel Jan Gottman) a poté neobarokní přestavbou (maj. Dionýs Locke). R. 1946 byl zestátněn a r. 1970 ustoupil vodní přehradě Švihov.

První zmínka o vsi je z r. 1379, kdy ji vlastní Ješek z Hraběšína. Po r. 1622 Adam Studenecký z Pašiněvsi staví ren. zámek, který v r. 1658 kupuje sedlecký klášter a barokně jej přestavuje. V r. 1819 jej koupil K. F. Schwarzenberg, používán jako lovecký, později myslivna – rod jej vlastní dodnes.

Lokalita osídlena v době kamenné, laténské a halštatské, od 9. stol. slovanské nálezy. V 11.-13. stol. přemyslovským správním střediskem. Protáhlá oválná plocha (cca 0,4-0,6 ha) se strmými skalnatými srázy bývala akropolí s nelokalizovaným, ale prameny doloženým románským kostelem Panny Marie.

Hrad pochází asi z přelomu 13. a 14. století. Vznikl jako opěrný bod Řádu německých rytířů. Jeho zánik způsobil mohutný požár. Dochovány příkopy a malé zbytky zdiva obvodové hradby.

Bývalé pastviště se stalo hrobem především francouzských a rakouských vojáků napoleonské války okolo r. 1800 a následně i pruských a ruských vojáků. R. 1841 zde byl vztyčen Janem ze Salm-Reifferscheidtu žulový pomník.

Styl klasicizující moderny. Pochází z roku 1925, architekt Bohumil Kozák. Symetrický objekt s vyvýšenou středovou partií. Ve střední části je halový prostor modlitebny. Nad středem korunní římsa a nad ní atika. Nad středním průčelí bronzový kalich. Na seznamu kulturních památek od r. 1987.

Jedna z prvních sklářských hutí v Posázaví založená r. 1796, dnes uzavřená. Hutní hala z r. 1821, panský dům z konce 18. století. Místo exteriérů seriálu Synové a dcery Jakuba skláře.