Turistické cíle v okolí obce Bohdaneč

nebo vyberte

Bohdaneč

Středočeský kraj,  Kutná Hora  (KH)
Nalezeno celkem 180 záznamů, 7 / 15 stran, vyhledáno za 0.63 sec
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Borovsko
Kostel sv. Petra a Pavla v Borovsku se uvádí již k roku 1350 v souvislosti s blízkým hradem. R. 1483 byla přistavěna volně stojící věž zvonice. Ve zdi přístavku jsou umístěny zajímavé náhrobní desky Ostrovců z Kralovic.
 kostel sv. Petra a Pavla
483.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Čestín
Rozlehlý novorománský kostel s vysokou věží dominující horní části Čestína. Postaven 1859–61 na místě zbořeného románského kostela z druhé poloviny 12. století. Do roku 2007 status farního kostela, dnes spravován z Uhlířských Janovic.
 kostel sv. Petra a Pavla
353.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Ledeč nad Sázavou
Kostel založen poč.14.st. přesné datum není známo. R.1535 byla dokončena stavba věže. V 16.st.byla přestavěna chrámová loď. Při požáru r. 1806 zničeny čtyři zvony. V l.1930-1931 velká rekonstrukce kostela a v l.1991-1994 další velké opravy.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Čáslav
Raně gotický kostel byl postaven koncem 13. st. na místě románského kostelíka. Z něj zůstal zachován portál a dnešní sakristie. Věž byla přistavěna r.1461-1506. R.1421 se zde konal tzv. čáslavský sněm. Byly zde nalezeny ostatky připisovány Žižkovi.
 kostel sv. Petra a Pavla
430.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Středočeský kraj, Slavošov
Kostel ve Slavošově gotického původu z 13. stol. prošel několika gotickými a barokními úpravami. V letech 1897–1898 přestavěn novorománsky do současné podoby. Poslední opravy v 90. letech 20. století. Nyní filiální bez pravidelných bohoslužeb.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Borovnice
Monumentální neogotický kostel sv.Petra a Pavla z let 1854-9, stojící na místě kostela stejného zasvěcení z poloviny 14.století.
 kostel sv. Václava
380.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Přibyslavice
Raně gotický kostel sv. Václava z konce 13. stol. Postaven zásluhou drobovické komendy řádu německých rytířů, podstatně přestavěn v 19. stol. Dochován pův. presbytář a obvodové zdivo lodi. Nyní filiální kostel ve farnosti Žleby bez pravidelných bohoslužeb.
 kostel sv. Václava
270.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Krchleby
Raně gotický kostel přestavěn v renesanci i raném baroku. Raně gotický presbytář s křížovou klenbou Na jižní straně gotický portál. Kostel má nízkou obdélnou loď. Poslední přestavba r. 1861. R. 2009 oprava vnějších omítek. Zajímavý příklad venkovské sakrální architektury.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Hodkov
Kostel sv. Václava nejspíše z přelomu 13. a 14. stol. přestavován v 17. stol.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Dobrovítov
Kostel sv. Václava v Dobrovítově je uváděn poprvé v seznamu chrámů z roku 1350 z doby vlády Karla IV. Obklopena místním hřbitůvkem stojí na malé vyvýšenine jednolodní zděná stavba se čtyřhranným presbyteriem, nad nímž se tyčí věž.
 kostel sv. Václava
318.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Bratčice
Kostel sv. Václava pochází asi z konce 13.st. V 16.st. rozšířena kostelní loď a překlenut presbytář. Kolem r.1800 k tehdy již filiálnímu kostelu přistavěna věž. Důkladná oprava kostela v r. 1885. V devadesátých letech 20.st. kostel opět opravován.
 kostel sv. Václava
402.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Světlá nad Sázavou
Kostel sv. Václava raně gotického původu postaven před r. 1207 ve tvaru kříže, r. 1569 přestavěn renesančně a r. 1735 rozšířen o dvě boční lodi. Věž o výšce 35 m má typické dřevěné patro v podobě středověkého podsebití. Mobiliář převážně barokní, za oltářem barevná okna podle Maxe Švabinského.