Turistické cíle v okolí obce Horní Fořt

Pískovcová barokní socha světce, kterou dal vytvořit hrabě Karel Otto Salm. Stalo se tak po roce 1747, kdy zdědil Bílou Vodu po svém strýci, arcibiskupovi Jakubu Arnoštovi hraběti z Lichtenštejn-Kastelkornu. Na počátku 21. století byla poškozená socha opravena. Památkově chráněná je od roku 1958.

Secesní tančírnu nechal v l. 1906-1907 postavit kardinál Georg von Kopp. Svému účelu sloužila do 50. l. 20. stol. Do r. 1954, kdy ji získal stát, byla v majetku církve. Později se stala téměř ruinou. V l. 2014-2015 byla zrekonstruována a slouží jako informační centrum, kavárna a k pořádání koncertů.

Původně rychta, v r. 1671 povýšena na rytířský statek za Petra Carenzina. Po jeho smrti se často střídali majitelé. V r. 1733 jej získal klášter magdalenitek v Nise. Od r. 1807 v majetku Josefy Oehlové. V r. 1844 jej koupil Josef Latzel. V r. 1945 zkonfiskován.

V r. 1444 se uvádí tvrz rodu von Jerin. V r. 1595 nechal Ondřej Jerin, zřejmě na místě staré tvrze, postavit nové opevněné renesanční sídlo. Posledním majitelem byl Konstantin von Jerin. Po 2. světové válce byl majetek zabaven a upraven na byty.

Místní tradice výroby vápna sahá až do 16. století. Vrcholu dosáhla v 19. století, kdy se Reichenstein stal hlavním producentem vápna ve Slezsku. V r. 2010 byla zpřístupněna zrekonstruovaná vápenka veřejnosti.

Původně fojtství, v r. 1774 povýšeno na rytířský statek a starší sídlo přestavěno na reprezentativní. V r. 1839 jej od Kaluschkeho koupili Latzelové. V jejich vlastnictví až do r. 1945. Poté v majetku lomů a vápenky, v části škola. Od r. 1987 v majetku obce.

Gotická tvrz postavena prvním městským fojtem R. Heldorem ve 13. stol. Roku 1428 město i tvrz vypáleno husity. Poté opravena.

Městská památková zóna, vyhlášená roku 1992 k ochraně historického jádra původně biskupského města v severovýchodní části Javornického výběžku. Vidnava je zajímavá především mírou dochování měšťanských domů ze 16.–19. století, jejichž podoba vychází ze slezských tradic.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze pravděpodobně někdy kolem r. 1600 Albertem z Maltitz. Další majitel, hrabě Josef Schaffgotsch, ho v r. 1829 nechal částečně přestavět v empírovém slohu. Do roku 1992 byl zámek užíván jako rekreační středisko.

Vyhlídka na temeni skalního útvaru na vrchu Trojak (766 m n. m.) poskytuje daleký výhled od jihovýchodu k západu. Jsou vidět Zlaté hory, které přechází v Bělské vrchy a Králický Sněžník, od něhož se na sever táhne horský hřeben k dominantní Černé hoře. Od ní terén klesá do Kladské kotliny.

Pozůstatky středověkého hradu, z něhož se zachovala jen mohutná válcová věž, využitá dnes jako zvonice kostela. Postaven před r. 1290. Za třicetileté války poničen několika vpády Švédů, v r. 1642 již neobyvatelný.