Turistické cíle v okolí obce Velká Lhota

Renesanční stavba radnice z roku 1580, v 2. polovině 18. století barokně upravena. Jako radnice sloužila do roku 1923. Dnes městská knihovna.

Novorenesanční radnice ve Frenštátě p. R. nahradila roku 1889 starší stavbu téhož účelu (1796). Postavena dle projektu A. Tebicha.

Rodný dům významného českého historika a politika Františka Palackého. Původně evangelická škola, kterou vystavěl Palackého otec Jiří. Od r. 1978 je objekt kulturní památkou. Dnes expozice o životě a díle F. Palackého a historii obce.

Zříc. rozlehlého hradu z 2. pol. 14. století post. snad Vokem z Kravař (1372), rozšířen v pol. 15. stol. V majetku Cimburků, hrabat z Pezinku, Kunštátů a Šelmberků. Po poboření za Pernštejnů r. 1539 provizorně opraven a opevněn, opuštěn v 17. stol.

Dvůr Hradisko je písemně připomenut v roce 1643 za Žerotínů. Jedna z budov dvora sloužící pro jeho správu byla nazývaná zámkem. V roce 1815 se stal vlastníkem panství rod Kinských. Po roce 1910 odkoupilo statek Vítkovické horní a hutní těžířstvo a vlastnilo jej až do roku 1948, kdy přešel do majetku státu.

Barokní sloup nechala někdy před 6. červnem 1680 postavit hraběnka Františka Eleonora rozená Podstatská, manželka Bernarda Ferdinanda z Žerotína. Na současné místo byl umístěn v r. 1841. V r. 1922 zrekonstruován.

Bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje v nadživotní velikosti z roku 1931 od frenštátského rodáka, akademického sochaře Albína Poláška. Sousoší se nachází na místě kamenného kříže za kaplí na Radhošti.

Stará radnice byla vystavěna v l. 1720–21 na místě v r. 1708 vyhořelé starší dřevěné radnice. V r. 1850 byla barokní budova přestavěna a tehdy vyrostla průčelní věž. Dnes umělecká galerie.

Budova tzv. starého fojtství, resp. budova výminku bývalých hospodářů z konce 18. století. Hlavní obytná budova fojtství byla roubená a do dnešní doby se nedochovala. Z hospodářského zázemí fojtství se dochovala roubená polygonální stodola z 1. pol. 19. století.

Dřevěný toleranční kostel z r. 1783 sloužící dodnes svému účelu v původní podobě jakou protestantským kostelům určil patent císaře Josefa II. z r. 1781. V l. 1875–95 zde jako farář působil Jan Karafiát, autor Broučků.

Zámek vzniklý v rámci tzv. manského dvora po rozdělení dědičné a lenní části valašskomeziříčského panství v r. 1808. V 50.l. 19. stol. upraven do podoby před posledními účelovými úpravami v 70.l. 20. stol. V l. 1927-29 získán do vlastnictví města a upraven na dětský domov, který je zde dodnes.

Zámek na okraji historického jádra Valašského Meziříčí nechal v roce 1539 postavit Jan z Pernštejna. Pozdějšími přestavbami a úpravami získal zámek podobu současné trojkřídlé barokní stavby. V poslední době zámek prochází náročnou rekonstrukcí.