Turistické cíle v okolí obce Velká Lhota

Původně renesanční zámek, za třicetileté války vypálen. V r. 1716 barokně přestavěn. R. 1815 koupil panství hrabě Kinský. Při přeměně v ženskou věznici odstraněna převážná část umělecké výzdoby. Devastován, když sloužil jako nemocnice a kasárna.

Historizující neoklasicistní rodinná hrobka v podobě hřbitovní kaple vystavěná v r. 1883 posledním lichnovským fojtem Josefem Kubartem pro sebe a svou rodinu. Hodnotný interiér s malovaným klenutým stropem a hlavním oltářem.

Zámek vznikl přestavbou gotické tvrze ze 14. stol. přestavěná poč. 17. stol. na renesanční zámek. V pol. 18. stol. upraven barokně, na konci 19. stol. přestavěn Kinskými klasicistně. R. 1945 znárodněn a téměř 30 let sloužil jako škola. Zchátralý přešel do správy muzea, rekonstrukce v l. 1983 - 2011.

Renesanční tvrz přebudovaná patrně po roce 1720 na barokní zámeček s kaplí. Po roce 1769 a 1803 úpravy zámku. Po roce 1918 majetek Tomáše Bati. V současnosti je boční křídlo nevhodně přestavěno a hlavní zámek nezadržitelně chátrá.

Pískovcový hladký mariánský sloup se sochou Panny Marie a Ježíška z r. 1692. Vystavěn frenštátskými měšťany za faráře Jakuba Valentina Paličky jako poděkování za ukončení morové rány a za ochranu před ní. Socha má poměrně lidové vzezření, z čehož lze usuzovat na autorství místního sochaře.

Dřevěná rozhledna od ing. arch. Ant. Závady z r. 2014. Volně přístupná. Nádherné výhledy do zdejší krajiny. U rozhledny objekt Hydrometeorologického ústavu ČR.

Bývalý panský dvůr postavený r. 1770. Krom obydlí čeledě zde byl i panský šenk. Po r. 1855 zde byly stáje pro poštovní koně, odtud název Maštaliska. Po r. 1884 novogoticky romanticky přestavěn za účasti Dušana Jurkoviče. Dnes po rozsáhlé rekonstrukci.

Zchátralý objekt na místě staršího vodního mýna a pily. První zmínka z r. 1763, kdy se jeho nájemcem stal Jan Tichavský. Fungoval do r. 1915, poté přestavěn na obytné a hospodářské účely. Dnes nic na mlýnský provoz neupomíná a objekt rychle chátrá.

Muzeum sklářství se věnuje historii zdejší sklárny v Karolince, která vznikla v roce 1861 na podnět podnikatele Salomona Reicha. V budově sídlí i městské infocentrum.

Kamenné náhrobní desky šesti příslušníků rodiny Kinských, posledních majitelů panství a zámku Lešná. Je zde pochován jak hrabě August, který nechal zámek přestavět, tak jeho syn hr. Filip. Náhrobky se nacházejí v areálu kostela v Lešné.

Neptunova kašna pochází z roku 1840. Originál Neptunovy sochy je uložen na radnici, rekonstrukce v roce 2012.

Nová radnice postavená v letech 1898–99 v novorenesančním slohu dle projektu M. Urbánka v sousedství Staré radnice. Bohatě členěné průčelí s balkonem. Dnes hotel s restaurací.