Turistické cíle v okolí obce Hutisko-Solanec

Roubený dům č. p. 5 v Kunčicích pod Ondřejníkem - kulturní památka. Trojdílná srubová stavba s navazující hospodářskou částí a kamenným sklípkem, dle nápisu na trámu vystavěná r. 1818. Uchovala si výraznou míru autenticity bez výraznějších necitlivých zásahů. Dnes bez využití a výrazně chátrá.

Zříc. rozlehlého hradu z 2. pol. 14. století post. snad Vokem z Kravař (1372), rozšířen v pol. 15. stol. V majetku Cimburků, hrabat z Pezinku, Kunštátů a Šelmberků. Po poboření za Pernštejnů r. 1539 provizorně opraven a opevněn, opuštěn v 17. stol.

Dvůr Hradisko je písemně připomenut v roce 1643 za Žerotínů. Jedna z budov dvora sloužící pro jeho správu byla nazývaná zámkem. V roce 1815 se stal vlastníkem panství rod Kinských. Po roce 1910 odkoupilo statek Vítkovické horní a hutní těžířstvo a vlastnilo jej až do roku 1948, kdy přešel do majetku státu.

Zaniklá drobná pevnost-šance-typu reduta nad soutokem řeky Ostravice s Řečicí. Vznikla v 17.stol. na obranu cesty z Uher. Zanikla neznámo kdy. Existují dvě možnosti její lokalizace. Buď je zatopena přehradou Šance nebo stávala na kopci Šance (575m).

Socha pohanského boha úrody na hřebenu mezi vrcholem Radhoště a Pustevnami, dílo Albína Poláška z r. 1931, původně odlito z betonu a žulové drti. Povětrností poškozená socha nahrazena r. 1998 žulovou kopií, originál uložen na radnici ve Frenštátu pod Radhoštěm.

Socha sv. Jana Nepomuckého v centru Ostravice patrně z 1.pol. 18.stol. Na zdobném podstavci pozůstatek znaku olomouckého biskupa, dnes neurčitelný. Socha světce provedena na zdejší kraj velmi kvalitně, což svědčí, že není dílem místního umělce.

Unikátní soubor zachovaných valašských chalup v Karolince - Raťkově.

Bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje v nadživotní velikosti z roku 1931 od frenštátského rodáka, akademického sochaře Albína Poláška. Sousoší se nachází na místě kamenného kříže za kaplí na Radhošti.

Budova tzv. starého fojtství, resp. budova výminku bývalých hospodářů z konce 18. století. Hlavní obytná budova fojtství byla roubená a do dnešní doby se nedochovala. Z hospodářského zázemí fojtství se dochovala roubená polygonální stodola z 1. pol. 19. století.

Dřevěný toleranční kostel z r. 1783 sloužící dodnes svému účelu v původní podobě jakou protestantským kostelům určil patent císaře Josefa II. z r. 1781. V l. 1875–95 zde jako farář působil Jan Karafiát, autor Broučků.

Známá turistická útulna a hospoda U Veličků. Rodina Veličků v místech zvané Hutě, kde se původně těžila železná ruda pro frýdlantské železárny, hospodaří již od r. 1825. Místo stojí při turistické stezce na Lysou horu.

Útulna Libušín a Maměnka byly navrženy architektem Dušanem Jurkovičem. V roce 1898 byla postavena Maměnka, v roce 1899 Libušín.Obě stavby jsou nově zrekonstruované.