Na místě dřevěné modlitebny z roku 1782 byl v letech 1842 – 1861 postaven nový kostel. Zajímavostí je kámen zazděný za oltářem, v němž byly ukrývány náboženské knihy.
Evangelický kostel Dolního sboru, augsburský, vystavěn v r.1782 v jednoduché empírové podobě. Koncem 19. století výrazně přestavěn v neorománském slohu.
Secesní členitá vila podnikatele Fassmanna z přelomu 19. a 20. století. Rod Fassmannů provozoval od r. 1812 papírnu, jejíž historie sahá až do 17. století. V r. 1948 znárodněno, po r. 1989 navráceno. V současnosti probíhá rekonstrukce vily.
Průmyslový a hospodářský růst Frenštátu započal kolem pol. 19. stol., kdy vznikají ve vých. části města textilky F. Křenka a V. Kostelníka. V r. 1902 byla postavena textilka F. Michny. Objekty dodnes dokládají průmyslovou architekturu konce 19. stol.
ostatní, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Moravskoslezský kraj
Kamenné pozůstatky přízemních obvodových zdí bývalé lovecké chaty Greiffky pojmenované podle správce arcibiskupských lesů Greiffa. Vznikla v sedle mezi Kněhyní a Čertovým mlýnem ve 2. polovině 19. století. Zanikla neznámo kdy.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Hodslavice
Výrazné terénní pozůstatky hrádku (tvrze) typu motte na jižním okraji vsi. Tvrz byla založena patrně na počátku 14. stol a zanikla v 1. polovině 15. století.
Mlýn postavený r. 1864 Janem Bartoňem sloužil k mletí obilí až do konce 1. světové války. Jeho činnost byla ukončena r. 1931, r. 1939 byl přestavěn na obytné stavení a v roce 1962 vyhořel. Po r. 1972 upraven k rekreačním účelům.
Karel František Podstatský z Prusinovic postavil r.1718 zámek. Jednopatrová budova. Na šindelové střeše malá věž. Poč. 21.stol. prošel přestavbou, obvodové stěny vyvýšeny, střecha zdobena vikýři, velikost a počet oken je zachován.
Možné místo strážního a správního hrádku na nevysokém, ale výrazném pahorku Hradišťko na pravém břehu Bečvy v Rožnově pod Radhoštěm. Dobu existenci hrádku lze předpokládat v l. 1310–72, kdy po založení sousedního hradu na Hradisku zaniká.
Dva pozdně barokní náhrobky portášů Jiřího a Ondřeje Křenkových z konce 18. století při valašskobystřickém kostele. Oba mají podobu sarkofágů s čelní deskou s lebkou na jejím vrchole a vyrůstajícím litinovým křížem. Kulturní památka.