Turistické cíle v okolí obce Francova Lhota

Stavba současného barokně-klasicistního kostela sv. Vendelína byla zahájena v r. 1806 na místě starší dřevěné zvonice. Koncem 19. stol. došlo ke stavebním úpravám, při nichž byla přistavěna věž, sakristie a kněžiště. Znovu upraven v r. 1927 a poté v letech 1966-1968.

Nová celodřevěná rozhledna 22 m vysoká, postavená v r. 2006 na Královci u Valašských Klobouk v krajině Bílých Karpat. Dostupná jak pěšky i autem a poskytující nádherný rozhled na okolní panoramata Bílých Karpat.

Hrad z poloviny 13. století. V 1. pol. 15. stol. se stal útočištěm loupeživých rytířů. Po potlačení habsburského povstání v roce 1710 vypálen a stává se pustý.

Přírodní památka Lednické bradlo. Součást CHKO Biele Karpaty. Vyhlášena v r. 1969, s rozlohou 20,6 ha. Výrazný osamocený skalní útvar nad obcí Lednica.

Pův. renesanční zámek byl postaven koncem 16. stol. Později v majetku Rákocsyů a Matyasovských. V 2. pol. 18. stol. rozšířen a barokně upraven. Za Aspremontů, kol. r. 1800 vybudován cenný park. Od r. 1890 majetek továrníka Schreiberta. Po r. 1945 zkonfiskován. V současnosti je zde sklářské muzeum.

Zaniklá tvrz, jejíž založení není písemně doloženo, ale podle nálezů z tvrziště to mohlo být zřejmě ve 14. století. Tvrz byla opuštěna ihned po připojení k Brumovu začátkem 15. století. Dnes louka s nepatrným, ale rozeznatelným vyvýšeným jádrem.

Empírový dvojkřídlý zámek s barokním jádrem z konce 17. století. Založen Lindenbergy či Sedlickými z Choltic. Před zámkem pozůstatek přírodně krajinářského parku z poč. 19. století. Zámek je nepřístupný.

Mariánský sloup z r. 1761 postavil soukenický cechmistr Tobiáš Tomaštík. Mírně podživotní sochy svatého Floriána, Vendelína, Tekly a archanděla Rafaela. Na čtyřhranném sloupu stojí pozlacená korunovaná socha Panny Marie s Ježíškem. Součást městské památkové zóny.

Mikuláštíkovo fojtství v Jasenné je nejlépe dochovanou patrovou roubenou stavbou s pavlačí a hospodářstvím na Valašsku. První zmínky o této stavbě pocházejí již z r. 1585, své jméno nese po Jurovi Mikuláštíkovi, který byl r. 1663 zvolen fojtem neboli starostou. Od r. 2014 národní kulturní památka.

Od roku 2015 je ve Francově Lhotě zřízeno muzeum kardinála Štěpána Trochty, nejvýznamnějšího zdejšího rodáka. Bylo otevřeno v jeho rodném domku č. p. 55 péčí zdejší římskokatolické farnosti a je přístupné po dohodě.

Selská usedlost z 1. třetiny 19. stol. Na přelomu 19. a 20. stol. přestavěna. Od r. 2014 majetek obce. Expozice ze života lidí jižního Valašska na zač. 20. stol. Vzácně dochovaná poloroubená vestavěná komora, dále jizba, kuchyně, chlév a stodola. Není památkově chráněno.

Muzeum Prlovské tragédie či pamětní síň v Prlově připomíná tragickou událost ze dne 23. dubna 1945, kdy přišlo o život 23 osob obviněných ze skutečné nebo údajné spolupráce s partyzány za nacistické okupace.