Turistické cíle v okolí obce Ruda nad Moravou

Zaniklý zámeček v prostorách dnešního Výzkumného ústavu pro chov skotu. Byl součásti původního dvora, z něhož se dodnes zachovala jeho západní budova, která je zrekonstruovaná.

Nejstarší nepřetržitě fungující papírna na území dnešní České republiky, od roku 2002 národní kulturní památka.

Pozdně renesanční čtyřkřídlý patrový zámek nechal postavit r. 1610 Bernard ze Žerotína. Po Bílé hoře jej získali Lichtenštejnové a sloužil jen jako sídlo hospodářské správy. V 19. st. byly přistavěny empírové hospodářské budovy. R.1926 byl zestátněn.

Památkově chráněná rychta čp. 1, ukázka lidové architektury z 1. pol. 19. stol. Sklepy a chlévy s valenou klenbou. V přízemí je dochován původní trámový záklopový strop, ve středu podepřený dřevěným sloupem. Fasáda pochází z r. 1838 – tento letopočet je k vidění na středovém rizalitu hlavní budovy.

Rychta, lidová architektura z 1. poloviny 19. století s fasádou bohatě členěnou maltovým štukem.

Hrádek Šilperk v místech u dnešního kostela založen kolem r. 1278 Protivenem ze Zábřeha. Po r. 1308 ho získali Šternberkové. R.1424 pobořen husity, částečně opraven a ve třicetileté válce zničen. Zdivo použito obyvatelstvem a terén přestavěn.

Barokní zámek Hnátků z Wegfurtu z r. 1722, po požáru r. 1772 obnoven Chorynskými z Ledské, na přel. 19. a 20. st. postaven hosp dvůr. Dnes v soukromém vlastnictví. Zámek je obdélná přízemní budova s mansardovou střechou zakončenou hranolovou vížkou.

Kostel postaven v místě původní barokní kaple Panny Marie, založené roku 1682 a doložené roku 1724. Roku 1815 rozšířena na kostel. Jednolodní kamenná stavba plochostropou lodí s fabionovou římsou, pravoúhlým presbytářem s trojbokým závěrem a pětibokou apsidou v závěru. Kulturní památka od r. 2007.

Sloup Nejsvětější Trojice v osadě Chudoba je barokní památka z r. 1744. Na vrcholu sloupu Bůh Otec s krucifixem. Součástí jsou také sochy sv. Josefa a Panny Marie. Ve spodní části klečící žena a sedící mnich. Typický morový či mariánský sloup stavěný v baroku jako díkůvzdání nebo na oslavu víry.

Morový sloup se sochou Panny Marie s dítětem na hlavici hladkého sloupu, s hranolovým soklem – na něm hlava sv. Jana Křtitele, symbol pěti Kristových ran a dva monogramy. Zbudován roku 1716 obcí Štíty jako poděkování občanů přeživších morovou epidemií. Zrekonstruován v roce 1996.

Rokoková skulptura z roku 1769 se sochou sv. Anny. Stojí na hranolovém podstavci, který je zdoben volutovými křídly. Na přední straně deska s figurálním výjevem. Od r. 1958 patří mezi chráněné památky ČR.

Středověký smírčí kříž má kulturně historický význam. Je 125 cm vysoký a 44 cm široký. Svislé rameno se směrem nahoru zužuje. Je ukončeno zaoblením. Na čelní straně vyryty obrysy meče v podobě kříže. Smírčí kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.