Turistické cíle v okolí obce Hustopeče nad Bečvou

Zámek vznikl přestavbou gotické tvrze ze 14. stol. přestavěná poč. 17. stol. na renesanční zámek. V pol. 18. stol. upraven barokně, na konci 19. stol. přestavěn Kinskými klasicistně. R. 1945 znárodněn a téměř 30 let sloužil jako škola. Zchátralý přešel do správy muzea, rekonstrukce v l. 1983 - 2011.

Zaniklá tvrz pánů z Libosvár v jižní části obce v místech a okolí statku čp. 29. Ves s tvrzí vznikla koncem 13. stol. Naposledy se zmiňuje r. 1510. Po připojení obce k panství Bystřice tvrz zanikla. Poslední náznaky valů byly setřeny v r. 1975.

Zatopený bývalý kamenolom ve kterém byla těžba ukončena v roce 1964 z důvodu vytěžení kvalitního kamene. Dnes slouží jako koupaliště bez upraveného vchodu do vody. Hloubka od vodní hladiny je asi 12m.

Renesanční tvrz přebudovaná patrně po roce 1720 na barokní zámeček s kaplí. Po roce 1769 a 1803 úpravy zámku. Po roce 1918 majetek Tomáše Bati. V současnosti je boční křídlo nevhodně přestavěno a hlavní zámek nezadržitelně chátrá.

Pravděpodobné místo nejisté tvrze v místě objektu čp. 36 (dvorství). Historie tvrze je spjata patrně s drobnými feudáli, kteří na několika dílech Loukova seděli od poloviny 14. do poloviny 16. století.

Malhotice jsou připomínány r. 1320. Tvrz zde stála snad již ve 14. stol. Koncem 16. stol. přestavěna na renesanční zámeček. Počátkem 19. stol. přestavěn v empírovém stylu. U zámku zbytky krajinářského parku. Současná podoba zámku již nepřipomíná panské sídlo.

Pozůstatky tvrziště ve tvaru komolé pyramidy se zaoblenými rohy, nad potokem za statkem čp. 8 a při stavení čp. 110. Kolem roku 1320 se po něm píšou Šenk a Konrád. Poslední zmínka o šlechtickém sídle v tomto místě je z roku 1492.

Mariánský sloup z r. 1839 od Baltazara Leopolda Piskoře podle návrhu Antonína Piskoře. Socha Immaculaty na vrcholu je ze staršího sloupu z r. 1729.

Městské hradby Nového Jičína vybudovány provizorně již při založení města ve 13. stol. Na kamenné přebudovány r.1380. Město mělo Horní a Dolní bránu a 3 fortny. Nároží zpevňovaly bašty Vězeňská a Farská. Dochován krátký úsek u zámku a Farská bašta.

Pozůstatky kamenných hradeb z konce 14. až poč. 15. stol. Po r. 1427 za Jana Tovačovského z Cimburka obnovovány a zesilovány. Dochována i pozdně got. bašta.

V Hranicích je dochována část městských hradeb s baštami. Město bylo opevňováno v letech 1292-1296 valovou hradbou, za Cimburků pak kamennou v letech 1435-1460. Za Pernštejnů v letech 1475-1547 vzniklo druhé kamenné opevnění.

Mariánský morový sloup z roku 1710 vystavěn jako dík za pominutí velkého moru. Dominuje mu barokní socha Panny Marie a dalších pět barokních soch světců.