Turistické cíle v okolí obce Teplice nad Bečvou

Původně lovecký zámek v Rajnochovicích si nechal po roce 1716 vybudovat biskup Wolfgang Hannibal Schrattenbach, a to současně s nedalekým raně barokním kostelem. Dnes Arcidiecézní centrum života mládeže, zaměřené na práci s ministranty.

Čtyřkřídlý rolnický statek z počátku 17. století, 20. 7. 1820 se zde narodil zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel. Po rekonstrukci v letech 2005–7 slouží jako muzeum, ubytovací, kulturní a konferenční centrum.

Terénní pozůstatky drobného, snad středověkého opevnění ve svahu nad řekou Bečvou nedaleko osady Rybáře u Hranic. Kruhové, až vejčité plato o průměru cca 40-45 m je na západě a severozápadě sledováno pozůstatkem setřelého valu.

Rozlehlý pravidelně utvářený hrad postaven olomouckým biskupem Brunem po r. 1272, po r. 1281 poškozen, na poč. 14. stol. opraven. Naposledy zmíněn r. 1325, poté opuštěn a zpustl. Dochovány reliéfní zbytky budov, valy a příkopy.

Značně přetvořený reliéf tvrze v obci Šišma, na místě zvaném Talířový kopec.

Od 16. století již ve Skaličce stál dřevěný zámek. Počátkem 19. století přestavba dřevěného zámku na cihlový.

Původně Herodkův větřák stával v Dřevohosticích. Okolo r. 1850 přechází sňatkem do majetku rodiny Červků a je přestěhován do Skaličky. Do roku 1960 byl v provozu, dnes rodinné muzeum.

Štola vznikla při podpovrchové těžbě břidlice pravděpodobně ve 2. polovině 19. století, nyní slouží jako zimoviště kriticky ohroženého vrápence malého a dalších letounů.

Výrazné terénní pozůstatky tvrze Sáhov v obci Špičky. Sídlo vladyků Krumsínů ze Špiček (Sáhova). Po r. 1540 opuštěna a zchátrala. Na přelomu 16. a 17. stol. dle tvrzení rozebrána na stavbu kostela v Hustopečích

Židovský hřbitov vybudovaný jižně od města v r. 1567. Užíván do r. 1883. Za 2. světové války zničen a přeměněn v park. Po r. 1989 z iniciativy zahraniční organizace obnoven. Pozůstatky 160 náhrobků a tumby rabína Fränkela.

Svobodný dvůr s pravděpodobným předchůdcem v sídle pánů z Bernartic (tvrzí) je ve vsi doložen již k roku 1374. Dodnes část původního dvora v podobě budov z kamenných zdí zachována ve hmotě domu č. 57 na jižním okraji vsi.

V písemných pramenech se hrad s jistotou objevuje jen r. 1548, kdy byl ovšem už pustý. Určitou nadějnou zmínku o době jeho života představuje predikát Zbyňka ze Svrčova na listině z r.1336. K vidění je nevýrazná zřícenina gotického hradu.