Turistické cíle v okolí obce Čechy

Zámek na místě tvrze zaniklé za husitských válek. Vystavěný v 16.st. pány z Ludanic. Po požáru v r. 1582 přestavěn a rozšířen. Poničený za třicetileté války, do dnešní podoby přestavěný ve stylu vrcholného baroka. Nyní slouží jako domov důchodců.

Terénní pozůstatky drobného, snad středověkého opevnění ve svahu nad řekou Bečvou nedaleko osady Rybáře u Hranic. Kruhové, až vejčité plato o průměru cca 40-45 m je na západě a severozápadě sledováno pozůstatkem setřelého valu.

Tvrz byla postavena ve 14. stol. Majitelé se často střídali a tvrz jimi byla přestavována. Nyní je součástí expozice Muzea Kroměřížska- Lidové stavby Rymice a přístupná veřejnosti v rámci okružní prohlídky.

Obec Rymice je připomínána již roku 1255. Ve 14. století. byla rozdělena mezi několik šlechtických rodů. V obci je soubor lidových staveb hanácké hliněné architektury a pohled do života našich předků. V obci je také zachovalá velká dvoupatrová Tvrz.

Funkční dřevěný větrný mlýn tzv. německého typu. Postaven původně v roce 1795 v Bořenovicích. Funkční do r. 1944. V roce 1977 zchátralý mlýn přenesen do skanzenu v Rymicích a zrenovován.

Šachova synagoga byla postavena namísto pův. dřevěné synagogy, která r. 1560 shořela. Hned poté byla vybudována současná synagoga. R. 1615 byla stavebně rozšířena. Další stavební úpravy byly provedeny r. 1737. R. 1964 byla opravena a byla sem instalována expozice ilustrující historii Židů na Moravě.

Značně přetvořený reliéf tvrze v obci Šišma, na místě zvaném Talířový kopec.

Nejvýše položený hrad na Moravě (709 m.n.m). Vznik skalního hrádku datován do 2. pol. 14. stol., s přesahem do 15. stol.. Jižní pískovcové bradlo nese stopy po ukotvení dřevěné věžovité stavby.

Reliéfní náznaky tvrze, nedávno částečně srovnané se zemí

Poměrně dobře zachovalý smírčí kříž na okraji obce Martinice. Dle pověsti vztyčen na paměť bitvy mezi vzbouřenými poddanými a císařským vojskem v r. 1644. Kříž je cca 120 cm vysoký, 65 cm široký s mírným prohnutím doleva. Na jedné ze stran schématicky znázorněn meč.

Socha Panny Marie Lurdské v podživotní velikosti. Zvláštností je letopočet 1951, kdy byl protináboženský boj a vztyčování náboženských soch nebylo rádo viděno. Panna Maria Lurdská oděna pláštěm s pruhem v pase a s růžemi u nohou. U pasu růženec. Při opravě hřbitova poškozená socha nahrazena jinou.

Barokní kamenosochařská podoba světce datovaná 1723. Autor neznámý. Socha sv. Floriána na vysoké podezdívce. Postava v uvolněném kontrapostu. Na čelní straně podstavce česky psaná prosba ke sv. Floriánovi s letopočtem 1723. Kvalitní barokní sochařská práce. Socha zapsána seznamu památek r. 1964.