Turistické cíle v okolí obce Čechy

Reliéfní náznaky tvrze, nedávno částečně srovnané se zemí

Kamenný sloup se sochou Panny Marie je barokní kamenosochařská práce z roku 1754. Osmiboký pilíř přechází do sloupu spirálově stočeného. Ve vrcholu Panna Marie stojící na polokouli. V kaplici latinský nápis, na boku letopočet 1824. Sloup zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Poměrně dobře zachovalý smírčí kříž na okraji obce Martinice. Dle pověsti vztyčen na paměť bitvy mezi vzbouřenými poddanými a císařským vojskem v r. 1644. Kříž je cca 120 cm vysoký, 65 cm široký s mírným prohnutím doleva. Na jedné ze stran schématicky znázorněn meč.

Socha Panny Marie Lurdské v podživotní velikosti. Zvláštností je letopočet 1951, kdy byl protináboženský boj a vztyčování náboženských soch nebylo rádo viděno. Panna Maria Lurdská oděna pláštěm s pruhem v pase a s růžemi u nohou. U pasu růženec. Při opravě hřbitova poškozená socha nahrazena jinou.

Barokní kamenosochařská podoba světce datovaná 1723. Autor neznámý. Socha sv. Floriána na vysoké podezdívce. Postava v uvolněném kontrapostu. Na čelní straně podstavce česky psaná prosba ke sv. Floriánovi s letopočtem 1723. Kvalitní barokní sochařská práce. Socha zapsána seznamu památek r. 1964.

Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1775 stojící při cestě z centra obce na hrad Lukov. Kolem soubor 200 let starých lip.

Socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého regionálního sochaře pochází z r. 1739. Zhotovena z maletínského pískovce. Světec zobrazen v tradičním pojetí, tedy v kanovnickém rouchu a biretu. V náručí drží kříž. Stojí na vysokém kamenném podstavci. R. 2011 posunuta na své současné stanoviště.

Kaple z r. 1771. Kaple obdélného půdorysu kryta sedlovou střechou se sanktusníkovou věžičkou. Průčelí členěno pilastry. Kaple osvětlována. Na stěnách i klenbě v interiéru fresky s výjevy ze života sv. Floriána, Vendelína, Isidora, Šebestiána. Doklad barokní architektury. Kaple zapsána do seznamu památek r. 1964

Socha žáby stojí v centru obce. Vytvořena byla v roce 2009. Je tři metry vysoká, pět a půl metru dlouhá a asi deset tun těžká. Autorem sochy je Michal Olšiak. Žábu mají Tršice i ve svém znaku.

Sochy pocházejí z roku 1863. Umístěny jsou po obou stranách hlavního vstupu každá na samostatném podstavci. Jsou v mírně nadživotní velikosti. Sv. Cyril v mnišském rouchu a s knihou, sv. Metoděj jako arcibiskup v biskupském rouchu s berlou a biskupskou mitrou. Sochy nejsou kulturní památkou.

Pískovcové sochy sv. Josefa od Davida Zürna z r. 1711, sv. Jáchyma a sv. Libora z 2. čtvrtiny 18. století od Ondřeje Zahnera byly vytvořeny pro premonstrátský klášter Hradisko u Olomouce. Do Pěnčic přeneseny r. 1797. Restaurovány v letech 1911-1915 a 2010.

Sousoší je barokní práce z r. 1724. Okolo kamenná ohrádka s balustrádou. Na čelní straně jednoduchý soklík s postavou Panny Marie. U nohou andílek s erbem donátora. Na hranolových sloupcích balustrády osazeny sochy sv. Jana Nepomuckého a Jana Sarkandera. Sousoší zapsáno do seznamu památek r. 1964.